§ 5 Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky – Účinnost

§ 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Mgr. Gross v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 383/2000 Sb. I. Postup okresního úřadu a) Stanovení oblasti. Při stanovení oblasti zvolí velikost posuzovaného území v okolí posuzovaného zdroje rizika a zpracuje všeobecnou charakteristiku posuzovaného území. Posuzované území je zpravidla oblast o velikosti 10 - 200 km2, zahrnující území jedné nebo více obcí nebo správní obvod příslušného okresního úřadu nebo oblast se soustředěnou průmyslovou činností anebo se soustředěnou bytovou zástavbou. b) Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění. Shromáždí informace o stacionárních zařízeních s výskytem nebezpečných látek14) (i s menším množstvím, než platí pro zdroje rizika), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O nebezpečných činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen „seznam“). a) Posouzení množství látek. U jednotlivých zařízení provede odhad maximálního množství nebezpečné látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit havárie. Vychází z projektovaných rozměrů jednotlivých částí technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi nebezpečných látek, je při odhadu množství uvažován jen obsah největší nádrže. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi zamezující kumulativním účinkům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám. d) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám, resp zdrojům rizika. V seznamu podle písmene c) všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti nebo nebezpečné činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č.1, č. 2 a č. 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo posuzované nebezpečné činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíše se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel. e) Náhradní stanovení třídy toxicity. Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a, 1b, 1c: 1. Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu. 2. Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn. 3. Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity. f) Redukce seznamu. Ze seznamu lze vyloučit: 1. nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Redukce seznamu podle kriteria tohoto výběru pro stabilní zařízení a dopravu je patrná z tabulky č. 3; 2. silnice a dopravní cesty s řídkým provozem nebezpečných látek. Redukce seznamu podle kritéria pro hustotu přepravy se provede podle tabulky č. 3a; 3. transport ve vodě rozpustných kapalin jejichž tlak par je menší než 0,1 MPa při 20 °C a transport kapalin se specifickou hmotností větší, než je specifická hmotnost vody, v případě vnitrozemských vodních cest. Výjimkou jsou kapaliny, které mohou nebezpečně reagovat s vodou nebo vzduchem za vzniku produktů toxičtějších než látka sama. V takových případech se množství nebezpečných reakčních produktů určí odborným odhadem; 4. části vybraných silnic, železničních tras, vodních cest nebo potrubí, které nenaplňují kritéria vzdálenosti k obydleným oblastem podle tabulky č. 3. Části se volí po délce 1 km a pro posouzení se v rámci každé části vybere místo nejblíže přiléhající k obydlené oblasti. V případě transportu po železnici se věnuje zvláštní pozornost vlečkám. U vodních cest se věnuje zvláštní pozornost přístavům. g) Opakování nebo zastavení postupu. Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší přibližně dvojnásobně plochu posuzovaného území a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále postupuje podle § 1 odst. 3 vyhlášky. h) Přiřazení parametrů R položkám seznamu. K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu, se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známých množství látky v tunách odhadnutých podle písm. c), přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné. i) Stanovení parametru R. Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky. V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena d) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 1 odst. 3 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R. II. Vzory možných způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování jsou uvedeny na obrázcích 1 až 5. Referenční čísloTyp látkyLátky (příklady)1-3Hořlavá kapalina Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí > 20 °C)Allylalkohol (2-propen-1-ol)AnilinBenzaldehydBenzylchlorid (alfa-chlortoluen)Butanol (1-butanol, 2-butanol)ButyldiglykolDichlorbenzenDichlorpropenMotorová naftaDiethylkarbonát (uhličitan ethylnatý)DimethylformamidEthanolamin (2-aminoethanol)Ethylformiát (mravenčan ethylnatý)EthylglykolacetátEthylsilikátEthylenchlorhydrin (2-chlorethanol)Ethylenglykol (1,2-ethandiol)Topný olejFurfuralFurfurylalkohol (2-furylmethanol)Isoamylalkohol (3 -methyl-1-butanol)Isobutanol (2-ethyl-1-propanol)Isopropanol (2-propanol)MethylbutylketonMethylglykolMethylglykolacetátNaftalenNitrobenzenRopaFenolStyren (vinylbenzen)Trioxan (1,3,5-trioxan)Xylen (o-, m-, p-)1-3Hořlavá kapalina tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí < 20 °C)Acetaly (1,1-diethoxyethan; 1,1- dimethoxyethan; 1,1 dibutooxyethan)Aceton (2-propanon)Acetonitril (methylkyanid)BenzenButandionButanol (1-butanol, 2-butanol)ButanonButylchloridButylformiát (mravenčan butylnatý)CyklohexenDichlorethanDichlorpropanDiethylaminDiethylketon (3-pentanon)Dimethylkarbonát (uhličitan methylnatý)DimethylcyklohexanDioxanEthanolEthylacetát (octan ethylnatý)EthylakrylátEthylbenzenEthylformiát (mravenčan ethylnatý)HeptanHexanIsobutylacetátIsopropylalkohol (2-propanol)IsopropyletherMethanol (methylalkohol)Methylacetát (octan methylnatý)MethylcyklohexanMethylisobutylketonMethylmetakrylát (metakrylan methylnatý)Methylpropionát (propionan methylnatý)Methylvinylketon (3-buten-2-on)OktanPiperidinPropylacetátPropylalkohol (1-propanol)PyridinToluenTriethylaminVinylacetát4-6Hořlavá kapalina tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °CSirouhlíkKolodium, roztokCyklopentanDiethyletherEthylbromid (Bromethan)IsopropenMethylformiát (mravenčan methylnatý)Solventní nafta (lakový benzín)Kondenzát ze zemního plynuPentanBenzínAcetaldehyd (ethanal)Propylenoxid (1,2-propylenoxid)7-9Zkapalněný hořlavý plyn (tlakem)1,3-butadienButanButen (1-buten, 2-buten)CyklobutanCyklopropanDifluorethanDimethyletherEthanEthylchlorid (chlorethan)Ethylenoxid (oxiran)Ethylfluorid (fluorethan)Isobutan (2-methylpropan)Isobuten (2-methylpropen)zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG)MethyletherMethylfluorid (fluormethan)PropadienPropanPropen (propylen)Vinylchlorid (chlorethylen)VinylmethyletherVinylfluorid (fluorethylen)10,11Zkapalněný hořlavý plyn - chlazením ( viz také seznam zkapalněných hořlavých plynů referenční čísla 7-9)Ethen (ethylen)MethanMethylacetylenZemní plyn (LNG)12Stlačené hořlavé plynyEthen (ethylen)VodíkMethanMethylacetylen (propin)Zemní plyn (LNG)13Hořlavé plyny v lahvíchAcetylen (ethin)ButanVodíkLPGPropan14,15Látky a výrobky s nebezpečím výbuchuDusičnan amonný (hnojivo typu A1)Munice (Střelivo)NitroglycerinOrganické peroxidy (typ B)TNT16,17Nízko toxické kapalinyAcetylchloridAllylaminAllylbromid (3-brom-1-propen)Allylchlorid (3-chlor-1-propen)Chlorpikrin (trichlornitromethan)DichlordiethyletherDimethylhydrazinDimethylsulfátDimethylsulfidEpichlorhydrin(l-chlor-2,3-epoxypropan)EthanthiolEthylisokyanátEthyltrichlorsilanPentakarbonyl železaIsopropylamin (2-propanamin)MethakroleinMethylhydrazinOxid osmičelýPerchlormethylthiolPerchlormethylmerkaptanFenylkarbylaminchloridOxychlorid fosforečnýChlorid fosforitySulfurylchloridTetraethylolovoTetramethylolovoTrichlorsilanVinylidenchlorid(1,1-dichlorethylen)18-21Středně toxické kapalinyAkroleinAkrylonitrilBromSirouhlíkChloracetaldehydChlormethyletherBromkyanDimethyldichlorsilanEthylchloroformiát (chloromravenčanethylnatý)Ethylenimin (aziran)Formaldehyd (roztoky)Kyselina fluorovodíková (roztoky)IsobutylaminMethylchlorformiát (chloromravenčanmethylnatý)MethyldichlorsilanMethyljodid Godmethan)MethyltrichlorsilanKyselina dusičná (dýmavá)Oleum (dýmavá kyselina sírová)PropyleniminPropylenoxidChlorid cíničitý22,25Vysoce toxické kapalinyKyanovodíkOxid dusičitýOxid sírovýTetrabutylamin26,29Velmi vysoce toxické kapalinyMethylisokyanátKarbonyl niklu (tetrakarbonyl niklu)PentaboranPentafluorid síry30,35Nízko toxické plynyEthylaminVinylchlorid (chlorethylen)31,36,40Středně toxické plynyAmoniak (čpavek)Fluorid boritýOxid uhelnatýFluorid chlorityDimethylaminFluorovodíkMethylbromid (brommethan)Fluorodusík (fluorid dusitý)Perchlorylfluorid (fluorid kysel, chloristé)SilanFluorid křemičitýOxid siřičitýTrimethylaminVinylbromid (bromethylen)32,37,41,42Vysoce toxické plynyChlorid boritýKarbonylsulfidChlorDioxid chloru (oxid chloričitý)DichloracetylenOxid dusičitý (dimer)FormaldehydGerman (germanovodík)HexafluoracetonBromovodíkChlorovodíkSulfan (sirovodík)Methylchlorid (Chlormethan)Oxid dusnatýSulfurylfluoridStannan33,38Velmi vysoce toxické plynyBorethanFosgen (karbonylchlorid)KarbonylfluoridDikyanFluorKetenSelanNitrosylchloridDifluorid kyslíkuFosfan (fosfin, fosforovodík)Stiban (antimonovodík)Tetrafluorid síry (fluorid siřičitý)Hexafluorid telluru (fluorid tellurový)34,39Extrémně toxické plynyArsan (arsin, arsenovodík)Selan (selenovodík)OzonHexafluorid selenu (fluorid selenový) LC50, krysa, 4 hod. v ppmKalkulační číslo (a)0,01 - 0,180,1 - 171 - 10610 - 1005100 - 100041000 - 10 000310 000 - 100 0002 Fyzikální vlastnostiKalkulační číslo (b)Kapaliny < 0,005 MPa1(tlak při 20 °C) 0,005 - 0,03 Mpa2 0,03 - 0,1 MPa3tlakem zkapalněný plyn, bod varu > 265K3bod varu < 265 K4chladem zkapalněný plyn, bod varu >245K3bod varu < 245 K4 Suma a+bTřída toxicity6Nízká7Střední8Vysoká9Velmi vysoká10Extrémní ČinnostNejdůležitější nebezpečné látkyReferenční čísla pro tabulky č. 4 a č. 4aSkladování palivČerpací staniceBenzín a motorová nafta6MeziskladyBenzín a LPG7Benzín6LPG7,9Hlavní skladyRopa a topné oleje1,3Benzín4,6LPG7,9,10,11Zemní plyn10,11Skladování plynu v tlakových lahvíchRůzné plyny13Zpracování a skladování palivRafinerieLPG, propan, benzin,6,7,9;Alkylační procesyFluorovodík31Krakování (hluboké zpracování) ropyButen (butylen)7,9Ethen (ethylen)12Ethylenoxid (oxiran)30Propen (propylen)7,9Benzin, C4 frakce6,7,9,10,11Benzen, aromatické uhlovodíky3Doprava paliv v zóně havarijního plánováníPotrubí - produktovodyLPG, propan8Zemní plyn12Benzín5Ropa2Voda (vnitrozemské vodní cesty)LPG (stlačený)9LPG (zkapalněný chlazením)11Benzín6Ropa3Po železnici/silniciLPG7Benzín6Ropa4Rozsáhlá chladicí zařízeníJatka, mlékárny, pivovary, tukové závody, výrobny zmrzliny, čokoládový průmysl, sklady masa, ryb, ovoce, květin, kluziště (zimní stadiony)Čpavek31Potraviny a pochutinyCukrovarnický průmyslOxid siřičitý31Průmysl mouky-mlýnyMethylbromid32Extrakce olejů/tukůHexan1,3DrožďárnyLihovary, destilace alkoholuHořlavé kapaliny4,6Průmysl kakaaHexan1,3Specifické výrobkyKožedělný průmyslKyseliny akroleinové18,21Dřevařský průmyslFormaldehyd32Papírenský průmyslEthylenoxid30Epichlorhydrin16,17Gumárenský průmyslStyren4,6Akrylonitril18,21Pomocné textilní provozyEthylenoxid30Formaldehyd32AlkylfenolyMetalurgický, elektronický průmyslVysoké peceOxid uhelnatý31Amoniak31Povrchové úpravyArsan34Specifické chemikálieHnojivaAmoniak31,36Spaliny43Kyselina sírováOxidy síry45Syntetické pryskyřiceEthylenoxid30Chlor32Akrylonitril18,21Fosgen33Formaldehyd32Plasty/syntetikaVinylchlorid7,9Akrylonitril18,21Chlor32Spaliny46Barvy/barvivaFosgen33Rozpouštědla4,6Spaliny46Chloro-fluorouhlovodíky (CFC)Chlorovodík40,42Chlor32Fluorovodík31ChlorChlor32,37VinylchloridChlor32Vinylchlorid7,9Chlorovodík40,42AmoniakAmoniak31,36ChlorovodíkChlorovodík40,42Chlor32VláknaSirouhlík18Sulfan (Sirovodík)32Léky/léčivaChlor32Rozpouštědla4,6PolymeraceButen7,9Ethen12Propan7,9Vinylacetát1,3Syntetická vláknaMethanol1,3ChlornanyChlor32Vodík12PesticidyVýroba surovinFosgen33Isokyanáty26,29Chlor32Hořlavé produkty - spaliny43Stáčení a skladováníHořlavé produkty - spaliny43Maloobchod a skladováníHořlavé produkty - spaliny43Methylbromid32VýbušninyVýroba a skladováníRůzné14Skladování mimiceRůzné14,15Veřejná a užitná místaVodárny (úpravny vody)Chlor32Skladování pesticidůHořlavé produkty - spaliny43Přístavní zařízení v zóně havarijního plánováníKontejneryRůznéaNádrže (skladovací zařízení)RůznéaDoprava v zóně havarijního plánováníPotrubí - produktovodyChlor41Amoniak40Ethylenoxid40Chlorovodík41,42Silnice a železnice (včetně vleček a seřadišť)Hořlavé plyny b: 23,236,2397Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323,x423,446,5396Vysoce toxické plyny b: 26,265,26632Středně toxické plyny b: 236,268,28631Toxické kapaliny b: 336,66,66319Výbušniny b: 1.1,1.514Po voděHořlavé plyny b: 23,236,2399c,11dHořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323,x423,446,5396Vysoce toxické plyny b: 26,265,26632c,37dStředně toxické plyny b: 236,268,286 31c,36dToxické kapaliny b,e: 336,66,66320 a viz tabulka č. 1 b číslo Kemler kódu pro transport c stlačeno d chlazeno e nerozpustný, hmotnost ≤ 1 kg dm-3 Průmyslová činnost Vzdálenost od obydlených oblastí [m]Stabilní zařízení včetně různých druhů skladů ropných paliv Hořlavé látky a/nebo výbušniny<1000zvláštní zřetel na: benzínové stanice (čerpací stanice)<50 čerpací stanice LPG<100 potrubí s hořlavými kapalinami<50 skladování v tlakových lahvích (25 - 100 kg)<100Toxické látky<10 000zvláštní zřetel na: chladicí zařízení<100 skladování pesticidů pro maloobchod<50Transport v zóně havarijního plánování LPG:železnice/silnice<200po vodě<500Benzín:železnice/silnice<50po vodě<200Nafta:železnice/silnice<25po vodě<100Toxické látky:železnice/silnice<3000po vodě<3000 Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost od obytných oblastí větší než hodnota vzdálenosti v metrech ve třetím sloupci tabulky. Průmyslová činnostHustota dopravy počet dopravních jednotek/rokTransport v zóně havarijního plánováníPlyn:silnice>50železnice>500na vlečkách a seřaďovacích nádražích>50po vodě>500Kapaliny:silnice>50železnice>5000na vlečkách a seřaďovacích nádražích>50po vodě>50Explozivní látky:silnice>20železnice>200na vlečkách a seřaďovacích nádražích>20po vodě>20 Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány ty dopravní položky, u kterých hustota dopravy nedosahuje roční hodnoty uvedené ve třetím sloupci této tabulky. Refer. čísloTyp látkyPopis látkyČinnost1Hořlavá kapalinaTlak nasycených par ˂03 MPa při 20 °CSkladování v zásobníku s jímkou2aPotrubí3Ostatní4Tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °CSkladování v zásobníku s jímkou5aPotrubí6Ostatní7Hořlavý plynZkapalněný tlakemŽeleznice,silnice, nadzemní zásobníky8aPotrubí9Ostatní10Zkapalněný chlazenímSkladování v zásobníku s jímkou11Ostatní12aStlačenýPotrubí13Sklad tlakových láhví (25 - 100 kg)14VýbušnéV celku (jedna exploze)15V obalech (munice)16Toxická kapalinaNízká toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou17Ostatní18Střední toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou19Silnice/železnice20Voda21Ostatní22Vysoká toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou23Silnice/železnice24Voda25Ostatní26Velmi vysoká toxicitaSkladování v zásobníku s jímkou27Silnice/železnice28Voda29OstatníToxický plynZkapalněný tlakem:30 Nízká toxicita31 Střední toxicita32 Vysoká toxicita33 Velmi vysoká toxicita34 Extrémní toxicitaV případě činností na vodě užijZkapalněný chlazením:30-34 místo 35-3935 Nízká toxicita36 Střední toxicita37 Vysoká toxicita38 Velmi vysoká toxicita39 Extrémní toxicitaV potrubí:40a Střední toxicita41a Vysoká toxicitaPod tlakem >2,5 MPa:42a Vysoká toxicita43Toxické spaliny při hořeníZ pesticidů44Z hnojiv45Z kyseliny sírové46Z plastů (s chlorem) a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b). Referen. číslo Množství (v tunách) 0,2 – 1 1 - 5 5 - 10 10 - 50 50 - 200 200 - 1000 1000 - 5000 5000 – 10000 >10000 1 - - - - - 25 50 50 100 2a- - - - - - - - - 3 - - - 25 50 100 200 X X 4 - - - - - 50 100 100 200 5a- - - - - - - - - 6 - - - 50 100 200 500 X X 7 - 25 50 100 200 500 X X X 8a- - - - - - - - - 9 - 50 100 100 200 500 X X X 10 - - - - - 50 100 100 200 11 - - - 50 100 200 500 X X 12a- - - - - - - - - 13 - - 100 100 100 100 X X X 14 25 50 50 100 100 200 X X X 15 50 50 100 100 100 200 X X X 16 - - - - - 25 25 50 100 17 - - - 25 25 50 100 100 100 18 - - - 25 50 200 500 1000 1000 19 - 25 100 200 X X X X X 20 - 50 200 500 1000 3000 X X X 21 - 50 100 200 500 1000 1000 X X 22 - - 25 50 100 500 1000 3000 3000 23 50 100 200 500 X X X 24 100 200 500 1000 3000 3000 X X X 25 50 100 200 500 1000 1000 3000 X X 26 25 50 100 500 1000 3000 3000 10000 10000 27 100 200 500 1000 X X X X X 28 200 500 1000 3000 10000 10000 X X X 29 100 200 500 1000 3000 10000 10000 X X 30 25 50 50 100 100 200 200 200 500 31 50 100 100 200 500 1000 1000 3000 10000 32 100 200 500 500 1000 3000 3000 X X 33 200 500 1000 3000 3000 10000 X X X 34 500 1000 3000 10000 10000 X X X X 35 - - - 25 25 50 50 100 200 36 - 25 50 100 200 200 500 1000 3000 37 50 100 200 500 500 1000 1000 3000 10000 38 200 500 1000 1000 3000 3000 X X X 39 500 1000 3000 10000 10000 X X X X 40a- - - - - - - - - 41a- - - - - - - - - 42a- - - - - - - - - 43 - - - 50 200 500 500 X X 44 - 25 25 100 500 1000 1000 X X 45 - - 25 50 100 200 200 X X 46 - - - 25 100 200 200 X X Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují; symbol: (-) míní se zanedbatelné následky. a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce č. 4b. Ref. ČísloTyp látkyÚdaje k látcePrůměra (m)Parametr R (m)2HořlaváTlak nasycených par (20 °C)<0>,03 MPa>0,2255Kapalina25505Tlak nasycených par (20 °C) ≥ 0,03 MPa0,2-0,425>0,4508HořlavýZkapalněný (tlakem)<0,1100Plyn0,1-0,2200>0,250012Stlačený0,2-125>15040Toxický plynNízká toxicita<0,15000,1-0,2100041Vysoká toxicita<0,110000,1-0,2300042Tlak> 2,5 MPa, vysoká toxicita<0,022000,02-0,045000,04-0,11000 a Průměr největšího potrubí. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 383/2000 Sb. Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy,20) grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení apod. Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního plánování21) členěno na dva nebo více sektorů. V závislosti na směru nebo způsobu šíření následků havárie a výsledcích monitorování budou v sektorech (jejich skupinách) uplatňována opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření zpracuje okresní úřad podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů22) jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku látky do vodního toku apod. budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen „neodkladná opatření“). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, katastrálním, terénním a demografickým poměrům. Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení. Vnější havarijní plán se člení na: A. Informativní část (1) Informativní část obsahuje a) charakteristiku území, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou a popis infrastruktury, b) sídelní celky včetně přehledu počtu obyvatel, c) popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek, d) podklady předané okresnímu úřadu provozovatelem zpracované stanoveným způsobem,23) e) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik včetně popisu jejich očekávaných následků (např. řetězový účinek), f) seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik. (2) Ke zpracování částí uvedených pod písmeny a) a b) se využije havarijní plán okresu.24) B. Operativní část (1) Operativní část obsahuje přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Okresní úřad rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie. (2) Operativní část obsahuje a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii, b) způsob koordinace řešení závažné havárie, c) kritéria pro vyhlášení stavu ohrožení, d) způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace následků havárie, e) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů. (3) Operativní část obsahuje způsoby, postupy a formy poskytování informací obyvatelstvu v zóně havarijního plánování,25) včetně jejich předem připraveného obsahu. C. Plány konkrétních činností Plány konkrétních činností se zpracovávají zejména pro problematiky: a) vyrozumění dotčených orgánů a fyzických a právnických osob, zejména fyzických a právnických osob ohrožených řetězovým účinkem závažné havárie, b) varování obyvatelstva, c) ukrytí obyvatelstva, d) profylaxe antidoty, e) zásahu složek integrovaného záchranného systému, f) evakuace osob, g) individuální ochrany osob, h) dekontaminace, i) monitorování, j) regulace pohybu osob, regulace dopravy, k) zdravotnické pomoci, l) opatření k ochraně hospodářských zvířat, m) zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody zasažených intoxikací nebezpečnou látkou, n) opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti, o) opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí, p) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. (1) Vyrozuměním se rozumí neprodlené předání informace o podezření na vznik nebo o vzniku havárie. (2) Pro potřeby vyrozumění se zpracovává plán vyrozumění, který obsahuje: a) jména a názvy dotčených složek, adresy a způsoby kontaktního spojení na 1. operační střediska působící na území okresu, 2. příslušné pověřené zaměstnance okresního úřadu, 3. příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému, 4. další okresní úřady v zóně havarijního plánování a operační střediska na jejich území, případně další okresní úřady dotčené plánovanými opatřeními, 5. další dotčené územní správní úřady, 6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností, 7. fyzické a právnické osoby ohrožené řetězovým účinkem závažné havárie včetně jmen odpovědných osob. b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který je schopen provozovatel zabezpečit (např. spuštění sirény). (3) V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců okresních a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu). Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje a) zvolený způsob varování obyvatelstva, včetně popisu činnosti, kterou má obyvatelstvo po varování vykonat, b) zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy, c) náhradní způsob varování obyvatelstva jinými prostředky při selhání zvoleného způsobu varování. (1) Ukrytím obyvatelstva se rozumí neodkladné ochranné opatření, které se podle charakteru nebezpečné látky připravuje jako bezprostřední reakce obyvatelstva na varování. (2) Pro potřeby ukrytí se zpracuje plán ukrytí, který obsahuje a) způsoby a místa vhodného ukrytí osob v zóně havarijního plánování, b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí. (1) Profylaxí antidoty se rozumí neodkladné ochranné opatření spočívající v požití protilátek, které se podle charakteru nebezpečné látky v některých případech může připravovat jako bezprostřední reakce obyvatelstva na varování nebo je požití protilátek prováděno na výzvu. (2) Pro potřeby profylaxe antidoty se zpracuje plán profylaxe, který obsahuje a) zásady pro uložení a zacházení s profylaktiky uloženými u obyvatelstva, b) způsoby distribuce, obměny a použití profylaktik. (1) Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému, který obsahuje: a) seznam složek integrovaného záchranného systému určených k plnění úkolů při havárii, b) způsob vyrozumění a povolání těchto složek, c) vybavenost ochrannými a technickými prostředky, d) předurčenost k plnění konkrétních úkolů, e) pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení, f) trasy příjezdu a odjezdu. (2) Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, který obsahuje a) konkrétní možné nasazení, b) plněné úkoly, c) způsob řízení zásahu, d) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného záchranného systému. (1) Evakuací osob se rozumí neodkladné ochranné opatření, které se provádí při naplnění podmínek uvedených v operativní části vnějšího havarijního plánu. (2) Pro potřeby evakuace osob se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci, b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání, c) počty osob k evakuaci a místa odkud a kam budou evakuovány, d) počty osob vyžadujících zvláštní péči a ochranu (invalidní apod.), e) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace, f) popis doporučeného evakuačního zavazadla, g) systém evidence evakuovaných osob, h) evakuační trasy a jejich zabezpečení, i) přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování. Pro potřeby individuální ochrany osob se zpracuje plán individuální ochrany, který obsahuje a) možnosti a způsob použití improvizovaných prostředků individuální ochrany, b) přehled prostředků ochrany (pokud se jejich použití předpokládá) a hodnoty jejich odolnosti proti nebezpečné látce, c) místa uložení prostředků ochrany a způsob jejich distribuce, d) způsoby použití a likvidace použitého materiálu. Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje a) seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace, b) možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování, c) způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou vodou, d) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení, e) způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby. V této části se uvedou způsoby předávání zpráv o výsledcích monitorování situace odpovědnými odbornými orgány a zásady pro odvolání mimořádných opatření při dosažení přípustných hodnot nebezpečných látek v životním prostředí v oblasti zóny havarijního plánování. Pro potřeby regulace pohybu osob se zpracuje plán regulace pohybu osob, který obsahuje a) stanovení hranic uzavřeného prostoru, b) určení vstupních a výstupních míst, c) možné způsoby regulace pohybu osob, d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů, e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel. Pro potřeby zabezpečení odborného lékařského vyšetření a odborné lékařské péče se zpracuje traumatologický plán havárie, který obsahuje a) základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a prvotní jednoduchou diagnostickou metodu zjištění zasažení, b) možné léčebné postupy a vhodné rychle dostupné léky, c) zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu a osobám zabezpečujícím záchranné práce, d) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně ukrytému obyvatelstvu. (1) Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracovává havarijní veterinární plán. (2) Havarijní veterinární plán obsahuje a) stavy a umístění hospodářských zvířat, b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení, c) hospodářské zvířectvo určené k evakuaci před intoxikací, jeho počty, trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a způsoby veterinárního třídění, d) opatření vůči intoxikovanému hospodářskému zvířectvu při havárii, včetně likvidace uhynulých zvířat. Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody, b) způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání, c) varianty možných opatření, d) způsob likvidace potravin a krmiv kontaminovaných nebezpečnou látkou, e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv. Pro zabránění nebo omezení negativních účinků havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení řetězových účinků havárie, který obsahuje a) seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou být při havárii ohroženy řetězovým účinkem, b) organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo omezit možnost vzniku řetězového účinku havárie, včetně uvedení právnických a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření. Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti, který obsahuje a) způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace, b) způsob zacházení s tělesnými ostatky zemřelých osob, c) stanovení způsobu pohřbení. Pro minimalizaci následků havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje a) přehled vlivů a následků působení nebezpečné látky na jednotlivé složky životního prostředí, b) přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných živočichů apod.), c) přehled orgánů státní správy26) a právnických osob odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření. V souvislosti se vznikem havárie může dojít k narušování veřejného pořádku a bezpečnosti. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje a) způsoby zabezpečení, b) opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuovaných nebo vylidněných oblastech, c) činnost příslušných orgánů. půdorysný průmět zdroje nebezpečí zóna havarijního plánování hranice plochy, pro kterou provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, a současně vnitřní hranice zóny havarijního plánování („plot podniku“) vnější hranice zóny havarijního plánování nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí se středem S a poloměrem r R parametr stanovený podle přílohy č. 1 Znázornění základního případu podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb. r < 1/5 R, H = kružnice se středem v S a poloměrem 2R Situace podle § 1 odst. 1 písm. b) a podle § 1 odst. 6 vyhlášky č. 383/2000 Sb. Popis: v posuzovaném území se nachází více zdrojů rizika, přičemž havárie látky v zařízení (bez indexu) může vyvolat řetězovým účinkem další havárie nebezpečných látek Z1 - Z3 zdroje ohrožení obyvatelstva dominovým efektem po havárii zdroje rizika R1 - R3 přiřazené parametry ohrožení řetězovými účinky havárií látek skupiny A nebo B Situace dle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb. Popis: r < 1/5 R (parametr R je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry vnitřní hranice zóny havarijního plánování nejsou zanedbatelné) Schematický případ podle § 1 odst. 4 písm. b) a jedno z jejích možných řešení podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 383/2000 Sb. Popis: r > 1/5 R (vypočítaný parametr R je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení, ale umístění zařízení odpovídá případu podle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.) Schematické znázornění možných úprav podle § 1 odst. 8 vyhlášky č. 383/2000 Sb. Popis: je zapotřebí zvažovat, zda do zóny včlenit blízké obytné domy, zda zohlednit směr proudu vodního toku a jeho vlastní začlenění do zóny, jak velkou část procházejících komunikací začlenit do zóny apod. 1) § 1 odst. 2 a § 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb. 2) § 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb. 3) § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb. 4) § 2 písm. l) zákona č. 353/1999 Sb. 5) § 2 písm. g) zákona č. 353/1999 Sb. 6) § 10 písm. a) a § 11 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb. 7) § 17 zákona č. 353/1999 Sb. 8) § 12 odst. 8 a § 18 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb. 9) § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 353/1999 Sb. 10) § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb. 11) § 7 zákona č. 353/1999 Sb. 12) § 8 zákona č. 353/1999 Sb. 13) § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb. 14) § 10 odst. 3 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. 15) § 5 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 18/1997 Sb. 16) § 13 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb. 17) § 12 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 18) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 175/1995 Sb. 19) § 12 odst. 6 zákona č. 353/1999 Sb. 20) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. 21) § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb. 22) Bod 2.3 písm. c) přílohy č. 5 vyhlášky č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování. 23) § 11 vyhlášky č. 8/2000 Sb. 24) Vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu. 25) § 12 vyhlášky č. 8/2000 Sb. 26) Například § 16 zákona č. 353/1999 Sb.