§ 14c Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení – Způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení · 388/2012 Sb. · § 14c
§ 14c Způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení
(1) Pokyn k omezení výroby elektřiny, včetně opětovného obnovení dodávky elektřiny do soustavy, dává technický dispečink provozovatele soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena. Tento technický dispečink eviduje čas začátku a konce omezení výroby elektřiny. Informaci o čase začátku a konce omezení výroby elektřiny předává technický dispečink lokální distribuční soustavy provozovateli regionální distribuční soustavy do 8:00 hodin následujícího dne a provozovatel regionální distribuční soustavy provozovateli přenosové soustavy do 9:30 hodin následujícího dne. Po celou dobu omezení výroby elektřiny je výrobna elektřiny považována za zařízení pod napětím.
(2) Postup předávání údajů mezi technickými dispečinky a postup vypořádání náhrad mezi provozovateli soustav je dohodnut mezi jednotlivými provozovateli soustav.
(3) Omezení výroby elektřiny dispečerským řízením výroben elektřiny provádí příslušný provozovatel soustavy v pořadí od největšího výkonu výrobny elektřiny až do naplnění výše výkonu požadovaného pro dispečerské řízení sjednaného s provozovatelem přenosové soustavy.
(4) Náhrada za neodebranou elektřinu z výroben elektřiny využívajících energii slunečního záření nebo větru je stanovena jako součin množství neodebrané elektřiny stanovené podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a ceny za povinný výkup elektřiny, která by výrobci náležela podle data uvedení výrobny elektřiny do provozu po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. Výrobcům elektřiny, kteří jsou subjekty odvodu z elektřiny ze slunečního záření, se náhrada sníží o hodnotu odpovídající velikosti tohoto odvodu. Náhrada za neodebranou elektřinu pro ostatní typy obnovitelných zdrojů se stanoví ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. Při předcházení stavu nouze a za dobu trvání stavu nouze náhrada za neodebranou elektřinu výrobci nepřísluší.
(5) Náhrada podle odstavce 4 se snižuje v hodině, kdy je dosaženo záporné ceny elektřiny na denním trhu organizovaném operátorem trhu o absolutní hodnotu součinu množství neodebrané elektřiny v této hodině stanovené podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a hodinové ceny. V případech, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky, nevzniká výrobci v těchto hodinách nárok na náhradu.
(6) Pokud po vydání operativního pokynu příslušným technickým dispečinkem k ukončení omezení výroby elektřiny podle § 26 odst. 5 energetického zákona nedojde z příčin na straně výrobce elektřiny ke zpětnému zapnutí výrobny elektřiny nebo ke zrušení omezení výkonu výrobny elektřiny, nepřísluší výrobci elektřiny od doby vydání operativního pokynu náhrada za neodebranou elektřinu.“.
19. V příloze č. 1 se část I zrušuje.
Dosavadní části II až V se označují jako části I až IV.
20. V příloze č. 2 části I se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Přepnutí dálkového ovládání výrobny elektřiny na místní ovládání je možné pouze se souhlasem příslušného technického dispečinku, který dálkové ovládání provádí.“.
21. Doplňují se přílohy č. 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 3 znějí:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 79/2010 Sb.
1. Při řízení bilanční rovnováhy výkonu v elektrizační soustavě provozovatel přenosové soustavy přednostně využívá nástroje dispečerského řízení, kterými jsou
a) aktivace smluvně zajištěných podpůrných služeb,
b) nákup regulační energie na vyrovnávacím trhu,
c) nákup regulační energie ze zahraničí,
d) havarijní výpomoc ze zahraničí,
e) změny kapacit na vnitrodenní přeshraniční přenosy,
f) další smluvně zajištěné nástroje.
2. V případě, že využití nástrojů dispečerského řízení podle předchozího odstavce nepostačuje k zajištění bilanční rovnováhy výkonu v elektrizační soustavě, provádí technický dispečink provozovatele přenosové soustavy následující opatření:
a) v případě nedostatku výkonu oznamuje předcházení stavu nouze nebo vyhlašuje stav nouze a postupuje podle jiného právního předpisu3),
b) v případě přebytku výkonu omezuje výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny po nezbytně nutnou dobu a způsobem, který neomezí poskytování podpůrných služeb a který neohrozí dodávky tepla z výroben s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla; umožňuje-li to provozní situace, je přednostně zachována výroba elektřiny ve výrobnách využívajících obnovitelné zdroje energie.
3. Využití opatření podle písmene b) předchozího odstavce v případě přebytku výkonu nevylučuje možnost oznámení předcházení stavu nouze nebo vyhlášení stavu nouze.
4. Způsobuje-li přebytek výkonu výroba elektřiny v konkrétních výrobnách elektřiny nebo je-li tato výroba příčinou ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační soustavy nebo její části, omezuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy výrobu elektřiny v těchto výrobnách elektřiny.
5. Rozsah a postupy při dispečerském řízení výroben elektřiny stanovují provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav provozními instrukcemi.
3) Vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 79/2010 Sb.
1. Výrobny elektřiny, které podléhají dispečerskému řízení, musí být vybaveny spínacím prvkem, umožňujícím odpojení od elektrizační soustavy, který musí
a) zůstat funkční i po odpojení výrobny od elektrizační soustavy,
b) být vybaven dálkovým ovládáním z technického dispečinku provozovatele, k jehož soustavě je výrobna elektřiny připojena, pokud nelze výrobnu samostatně dálkově ovládat z tohoto dispečinku jiným způsobem,
c) být vybaven signalizací stavu,
d) být kdykoliv přístupný provozovateli příslušné soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena.
2. Výrobny elektřiny podle § 23 odst. 2 písm. q) energetického zákona s instalovaným výkonem od 100 kW včetně do 400 kW jsou vybaveny rozhraním pro přenos dat a pro dispečerské řízení provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeny, umožňujícím splnění požadavků uvedených v odstavci 1 a dále umožňujícím
a) řízení dodávaného činného výkonu,
b) řízení jalového výkonu a napětí,
c) přenosy údajů z měření činného a jalového výkonu a napětí.
3. Výrobny elektřiny podle § 23 odst. 2 písm. q) energetického zákona s instalovaným výkonem 400 kW a vyšším jsou vybaveny rozhraním pro přenos dat a pro dispečerské řízení provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeny, umožňujícím splnění požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 a dále umožňujícím
a) přenosy údajů z měření elektrického proudu,
b) přenosy signálů z ochran a poruchové signalizace potřebných pro dispečerské řízení elektrizační soustavy,
c) u výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů přenosy údajů potřebných pro predikci výroby elektřiny.
4. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, nebo má být připojena, stanoví pro konkrétní místo připojení instalovaný výkon a typ výrobny elektřiny, způsob provedení a parametry technického vybavení výroben elektřiny pro
a) zařízení pro statické řízení napětí,
b) zařízení pro dynamickou podporu spolupráce výrobny elektřiny s elektrizační soustavou,
c) zařízení pro řízení činného výkonu v závislosti na kmitočtu sítě,
d) zařízení pro řízení činného výkonu v závislosti na provozních podmínkách,
e) zařízení pro řízení jalového výkonu v závislosti na provozních podmínkách,
f) zařízení pro komunikaci a předávání dat při dispečerském řízení.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 79/2010 Sb.
Množství neodebrané elektřiny z výroben elektřiny využívajících energii slunečního záření nebo větru se stanoví takto:
Wne = Pinst * kv * ∆t
kde
Wne množství neodebrané elektřiny při omezení výroby elektřiny [MWh]
Pinst instalovaný výkon výrobny elektřiny stanovený jako součet jmenovitých výkonů fotovoltaických panelů nebo jmenovitých výkonů větrných elektráren [MW]
kv korekční součinitel vyjadřující reálné využití instalovaného výkonu výrobny elektřiny
∆t = (tkp – tzp) doba omezení výroby elektřiny (hod.)
tzp čas začátku omezení výroby elektřiny
tkp čas konce omezení výroby elektřiny.
Hodnoty korekčního součinitele kv jsou pro výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření:
1. v měsíci březnu až říjnu 0,76
2. v měsíci listopadu až únoru 0,6
Hodnota korekčního součinitele kv je pro výrobny elektřiny využívající energii větru celoročně 0,72.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012.
Ministr:
MUDr. Kuba v. r.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.