§ 123r Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Přechodná ustanovení

§ 123r Přechodná ustanovení (1) Číslo sociálního pojištění je jednoznačný desetimístný bezvýznamový identifikátor, který slouží k jednoznačné identifikaci fyzické osoby v informačních systémech ministerstva. Číslo sociálního pojištění přiděluje ministerstvo. Ministerstvo bezodkladně sděluje prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení číslo sociálního pojištění zaměstnavateli podle § 123o odst. 1 elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Identifikátor zaměstnání je jednoznačný alfanumerický technický identifikátor, který slouží k identifikaci druhu výdělečné činnosti pojištěnce účastného nemocenského pojištění a nepojištěného zaměstnance, uvedené zaměstnavatelem v oznámení o jeho nástupu do zaměstnání. Konkrétní podobu identifikátoru zaměstnání stanovuje a jednotlivé identifikátory přiděluje Česká správa sociálního zabezpečení při oznámení druhu výdělečné činnosti pojištěnce účastného nemocenského pojištění, nebo zaměstnance v základním pracovněprávním vztahu nebo nepojištěného zaměstnance zaměstnavatelem do registru pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění. 89) Nařízení Komise (ES) č. 1916/2000 ze dne 8. září 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce s ohledem na definici a předávání informací o struktuře výdělků.“. Čl. IV 1. S majetkem České republiky, s nímž je ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušná hospodařit Česká správa sociálního zabezpečení a který slouží k zajištění správy, provozu nebo rozvoje informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, veden pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věta první se netýká majetku, který slouží k plnění povinností České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Práva a povinnosti vyplývající ze smluvních vztahů, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřela Česká správa sociálního zabezpečení za Českou republiku za účelem správy, provozu nebo rozvoje informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, veden v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů vedeném podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věta první se netýká těch práv a povinností, které slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v České správě sociálního zabezpečení, kteří zajišťují správu, provoz nebo rozvoj informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, veden v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů vedeném podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věta první se netýká výkonu těch práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v České správě sociálního zabezpečení, který slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. i) a j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Státní zaměstnanci zařazení v České správě sociálního zabezpečení, kteří zajišťují provoz informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, veden v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů vedeném podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci zařazenými v Ministerstvu práce a sociálních věcí. Věta první se netýká státních zaměstnanců zařazených v České správě sociálního zabezpečení, kteří plní úkoly České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. i) a j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Prvním kalendářním měsícem, za který je zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, povinen oznámit Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje podle § 123p zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, podáním učiněným na elektronickém tiskopisu jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele podle § 123n odst. 1 a 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, je červenec 2025. ČÁST TŘETÍ Čl. V Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., č. 349/2023 Sb., č. 412/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb. a zákona č. 163/2024 Sb., se mění takto: 1. V § 5c odstavec 2 zní: „(2) Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí. Tato částka však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a vyšší než částka, kterou si zahraniční zaměstnanec jako osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění určil podle odstavce 1.“. 2. V § 7 odst. 1 písm. a) a písm. d) bodech 1 a 2 se slova „uvedeného v“ nahrazují slovy „stanoveného podle“. 3. V § 9a větě první se za slova „výše příjmů“ vkládají slova „započitatelných do vyměřovacího základu podle § 5“. 4. V § 14 odst. 4 se slovo „žádosti“ nahrazuje slovem „oznámení“ a slova „v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích“ se nahrazují slovy „v období posledních 3 kalendářních měsíců, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce, které v kalendářním roce předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém bylo podáno oznámení o snížení“. 5. V § 14 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Takto snížený měsíční vyměřovací základ nesmí být nižší než vyměřovací základ stanovený podle odstavce 5. Nedošlo-li k poklesu příjmů, příslušná územní správa sociálního zabezpečení bezodkladně po obdržení oznámení zašle osobě samostatně výdělečně činné sdělení o tom, že k jejímu oznámení nelze z tohoto důvodu přihlédnout.“. 6. V § 14 odstavec 7 zní: „(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není povinna platit zálohy na pojistné v období podle odstavce 4, oznámila-li příslušné územní správě sociálního zabezpečení, že v důsledku poklesu příjmů stanoveného obdobně podle odstavce 4 by jí v tomto období nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění. Nedošlo-li k poklesu příjmů, postupuje se podle odstavce 4.“. 7. V § 14a odst. 1 se věta poslední zrušuje. 8. V § 14c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za kalendářní měsíc, v němž osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění, se pojistné na nemocenské pojištění platí vždy.“. 9. V § 14c odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, v němž se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, je splatné ode dne, od něhož se osoba samostatně výdělečně činná přihlašuje k této účasti, do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním měsíci.“. 10. V § 14c odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; měsíčním základem pro stanovení výše tohoto doplatku je měsíční základ ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“. 11. V § 14c odst. 6 se slova „věty třetí“ zrušují. 12. V § 15 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Po podání přehledu podle odstavce 1 nelze dodatečně měnit údaje o období výkonu samostatné výdělečné činnosti, ve kterém chce být osoba samostatně výdělečně činná považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, byly-li tyto údaje v přehledu uvedeny. Po uplynutí kalendářního roku, v němž byl přehled podán, nelze dodatečně měnit údaje o době trvání výkonu samostatné výdělečné činnosti uvedené v tomto přehledu. Dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti uvedenou v přehledu nelze dodatečně měnit ani splněním povinnosti podle § 48 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; tím není dotčena povinnost podat opravný přehled podle odstavce 2 nebo možnost podat opravný přehled podle odstavce 3. Dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné, která byla poplatníkem v paušálním režimu, nelze dodatečně měnit po uplynutí kalendářního roku, v němž byla za tento kalendářní rok vyměřena paušální daň podle zákona o daních z příjmů.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 13. V § 17 odst. 4 se slovo „února“ nahrazuje slovem „března“. 14. § 18 včetně nadpisu zní: