§ 3 Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změně a doplnění vyhlášky č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření – Hmotné zabezpečení při přechodu do nového zaměstnání a při podstatné změně pracovní činnosti

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změně a doplnění vyhlášky č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření · 4/1979 Sb. · § 3 · Pracovní právo
§ 3 Hmotné zabezpečení při přechodu do nového zaměstnání a při podstatné změně pracovní činnosti (1) V této části je upraveno hmotné zabezpečení pracovníků při jejich přechodu do nové organizace, popřípadě při podstatné změně jejich pracovní činnosti u dosavadní organizace, z důvodů uvedených v § 1 odst. 2, jestliže nejde o přechod podle ustanovení části čtvrté (§ 8 až 16). (2) Uvolněnému pracovníku, který po skončení pracovního poměru bez zbytečného průtahu nastoupí zaměstnání v jiné organizaci, přísluší mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem na původním pracovišti (§ 275 zákoníku práce) a hrubým výdělkem dosahovaným na novém pracovišti, a to od nástupu nového zaměstnání po dobu 3 měsíců; pokud u pracovníka dochází k podstatné změně jeho pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace, jichž nemohl bez své viny dosáhnout v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k dosažení či rozšíření kvalifikace, nejdéle však celkem po dobu 6 měsíců, popřípadě při nutnosti přípravy na závěrečnou učňovskou zkoušku nejdéle po dobu 12 měsíců od nástupu nového zaměstnání. (3) Za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace pracovníka se pro tyto účely považuje nabytí nových vědomostí a dovedností školením v rozsahu nejméně 150 vyučovacích hodin; přitom u dělnických povolání musí jít o přípravu na závěrečnou učňovskou zkoušku – popřípadě o zaškolení nebo přeškolení – na povolání nejméně 3. kvalifikačního stupně. Jiné případy kvalifikačních změn může za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace uznat příslušný ústřední orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem a po souhlasu příslušného ministerstva práce a sociálních věcí. (4) Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník pobírá v nové organizaci náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu se stanoví ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral v dřívější organizaci, a dávkami přiznanými v nové organizaci. Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním, zejména v důsledku neomluvené absence nebo špatné pracovní morálky průměrného výkonu dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci. (5) Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která ho přijala do zaměstnání, z ostatních osobních nákladů.1) Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí této organizaci uvolňující organizace z ostatních osobních nákladů, a to po skončení doby, za niž mzdové vyrovnání přísluší. (6) Pracovníku, který po přechodu do jiné organizace bude vykonávat práci, pro niž se musí zaškolit nebo přeškolit, je přejímající organizace povinna zajistit bez zbytečného průtahu a na svůj náklad takové zaškolení nebo přeškolení a odměňovat ho po tuto dobu podle mzdových předpisů platných pro přejímající organizaci. (7) Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou podle mzdových předpisů platných v nové organizaci vázány na nepřetržité trvání pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva), považuje se tato podmínka při přechodu pracovníka podle této vyhlášky bez zbytečného průtahu do nového pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva) za splněnou. Záznam o tom se založí do osobního spisu pracovníka a uvede v potvrzení o zaměstnání. Tím nejsou dotčeny právní předpisy o zjišťování průměrného výdělku. (8) Pracovníku, který uzavře pracovní smlouvu v náboru prováděném národními výbory, přísluší též náležitosti poskytované při tomto náboru podle zvláštních předpisů.2) (9) Dochází-li u pracovníka, který není organizací uvolňován z pracovního poměru, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce (§ 1 odst. 2) k podstatné změně pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace (odstavec 3), přísluší mu mzdové vyrovnání ve výši a po dobu stanovenou v odstavci 2 a v odstavci 4. Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi organizace z ostatních osobních nákladů.1) O povinnosti organizace zaškolit nebo přeškolit pracovníka a o jeho odměňování v této době platí obdobně ustanovení odstavce 6.“. 2. Za § 3 se vkládá nadpis, který zní: „ČÁST TŘETÍ“3) 3. § 8 až 17 včetně nadpisů zní: „ČÁST ČTVRTÁ ODDÍL PRVNÍ

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.