Stručně: Paragraf 40/1964 § 176 stanovuje, ve kterých případech nemůže vzniknout zadržovací právo, a to zejména pokud osoba získala věc neoprávněně nebo pokud jí bylo uloženo s věcí naložit způsobem, který výkon zadržovacího práva vylučuje.
§ 176
(1) Zadržovací právo nemá osoba, která má věc, k níž by mohlo toto právo vzniknout, u sebe neprávem, zejména jestliže se jí zmocnila svémocně nebo lstí.
(2) Zadržovací právo nemá ani ten, jemuž při předání věci bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, bylo-li zahájeno insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.
Výklad
Stručně
Paragraf 40/1964 § 176 stanovuje, ve kterých případech nemůže vzniknout zadržovací právo, a to zejména pokud osoba získala věc neoprávněně nebo pokud jí bylo uloženo s věcí naložit způsobem, který výkon zadržovacího práva vylučuje.
Co to znamená v praxi
Pokud jste získali cizí movitou věc neoprávněně (např. krádeží, podvodem), nemůžete ji zadržet k zajištění své pohledávky, i kdybyste ji proti vlastníkovi měli.
Zadržovací právo nelze uplatnit, pokud jste věc převzali s konkrétním pokynem, jak s ní naložit, a tento pokyn je v rozporu s jejím zadržením (např. měli jste ji doručit třetí osobě).
Výjimka z předchozího bodu nastává, pokud bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka; v takovém případě zadržovací právo může vzniknout i přes původní pokyn.
Na co si dát pozor
Je důležité mít věc u sebe oprávněně a v souladu se zákonem, aby mohlo zadržovací právo vůbec vzniknout.
Při přebírání věci si ověřte, zda nejsou dány pokyny, které by výkon zadržovacího práva vylučovaly.
V případě insolvenčního řízení dlužníka se pravidla pro zadržovací právo mohou změnit ve prospěch věřitele.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.