Stručně: Paragraf 22 zákona 40/1964 Sb. definuje zástupce jako osobu oprávněnou jednat za jiného jeho jménem a stanoví, že práva a povinnosti z takového jednání vznikají přímo zastoupenému, přičemž omezuje, kdo může být zástupcem.
§ 22 ZASTOUPENÍ
(1) Zástupcem je ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho jménem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.
(2) Zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
Výklad
Stručně
Paragraf 22 zákona 40/1964 Sb. definuje zástupce jako osobu oprávněnou jednat za jiného jeho jménem a stanoví, že práva a povinnosti z takového jednání vznikají přímo zastoupenému, přičemž omezuje, kdo může být zástupcem.
Co to znamená v praxi
Zástupce jedná za někoho jiného, ale právní důsledky (práva a povinnosti) z tohoto jednání dopadají přímo na toho, koho zastupuje.
Zástupcem nemůže být osoba, která není způsobilá k právnímu úkonu, o který se jedná.
Zástupcem nemůže být osoba, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
Na co si dát pozor
Při výběru zástupce je nutné ověřit jeho způsobilost k právnímu úkonu a to, zda jeho zájmy nejsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
Jednání zástupce zavazuje přímo zastoupeného, proto je důležité důvěřovat zástupci a mít jasno v rozsahu jeho oprávnění.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.