§ 23 Občanský zákoník

Stručně

Paragraf 23 Občanského zákoníku stanoví, že zastoupení může vzniknout buď na základě zákona nebo rozhodnutí státního orgánu (tzv. zákonné zastoupení), anebo na základě dohody o plné moci.

Co to znamená v praxi

• Existují dva hlavní způsoby, jak se někdo může stát zástupcem jiné osoby: buď mu to ukládá zákon nebo rozhodnutí úřadu, nebo se na tom obě strany dohodnou a sepíší plnou moc.
• Zákonné zastoupení se uplatní v situacích, kdy osoba sama nemůže jednat (např. nezletilé děti, osoby s omezenou svéprávností), a zástupce je určen právním předpisem nebo soudem.
• Zastoupení na základě dohody o plné moci dává možnost komukoli, kdo je způsobilý k právním úkonům, pověřit jinou osobu, aby za něj jednala v konkrétních záležitostech.

Na co si dát pozor

• Je důležité rozlišovat mezi zákonným zastoupením a zastoupením na základě plné moci, neboť jejich vznik a rozsah pravomocí se liší.
• Vždy je nutné ověřit, zda zástupce jedná na základě platného právního titulu (zákon, rozhodnutí, plná moc).