Stručně: Paragraf 29 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, říká, že soud může ustanovit opatrovníka osobě, jejíž pobyt není znám, pokud je to nutné k ochraně jejích zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem, případně z jiného vážného důvodu.
§ 29
Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Za týchž podmínek může soud ustanovit opatrovníka i tehdy, jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu.
Výklad
Stručně
Paragraf 29 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, říká, že soud může ustanovit opatrovníka osobě, jejíž pobyt není znám, pokud je to nutné k ochraně jejích zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem, případně z jiného vážného důvodu.
Co to znamená v praxi
Soud může zasáhnout a jmenovat opatrovníka, i když neví, kde se daná osoba nachází, pokud je to v jejím zájmu nebo ve veřejném zájmu.
Účelem je zajistit, aby zájmy osoby, která je nezvěstná nebo jejíž pobyt není znám, nebyly poškozeny.
Opatrovník bude jednat jménem této osoby a chránit její práva a majetek.
Ustanovení opatrovníka je možné i z jiného vážného důvodu, který soud posoudí jako dostatečný.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.