Stručně: Paragraf 40a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, stanoví, že některé právní úkony, které by jinak byly neplatné, se považují za platné, pokud se dotčená osoba neplatnosti aktivně nedovolá, přičemž ten, kdo neplatnost způsobil, se jí dovolávat nemůže.
§ 40a
Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, 140, § 145 odst. 2, § 479, 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.
Výklad
Stručně
Paragraf 40a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, stanoví, že některé právní úkony, které by jinak byly neplatné, se považují za platné, pokud se dotčená osoba neplatnosti aktivně nedovolá, přičemž ten, kdo neplatnost způsobil, se jí dovolávat nemůže.
Co to znamená v praxi
Pokud právní úkon trpí některou z vyjmenovaných vad (např. omyl, lichva, nedostatek formy dohodnuté účastníky), není automaticky neplatný, ale platí, dokud se dotčená strana neplatnosti nedovolá.
Ten, kdo sám způsobil důvod neplatnosti právního úkonu, se této neplatnosti nemůže dovolávat.
U právních úkonů, které jsou v rozporu s cenovými předpisy, je neplatná pouze ta část, která odporuje předpisu, a to jen tehdy, pokud se dotčená osoba neplatnosti dovolá.
Na co si dát pozor
Je třeba aktivně se dovolat neplatnosti, jinak právní úkon zůstává platný, i když by jinak byl neplatný.
Dovolání se neplatnosti je vyloučeno pro toho, kdo neplatnost sám způsobil.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.