Stručně: Paragraf 464 stanoví, že dědic má jeden měsíc na odmítnutí dědictví od chvíle, kdy ho soud poučí o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích takového odmítnutí, přičemž soud může tuto lhůtu z důležitých důvodů prodloužit.
§ 464
Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit.
Výklad
Stručně
Paragraf 464 stanoví, že dědic má jeden měsíc na odmítnutí dědictví od chvíle, kdy ho soud poučí o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích takového odmítnutí, přičemž soud může tuto lhůtu z důležitých důvodů prodloužit.
Co to znamená v praxi
Dědic má přesně stanovenou lhůtu pro rozhodnutí, zda dědictví přijme, nebo odmítne.
Lhůta pro odmítnutí dědictví začíná běžet až poté, co soud dědice o jeho právu a následcích odmítnutí vyrozumí.
V případě, že nastanou závažné okolnosti, může soud tuto lhůtu prodloužit, pokud o to dědic požádá a doloží důležité důvody.
Na co si dát pozor
Pokud dědic nestihne odmítnout dědictví v zákonné lhůtě (nebo v prodloužené lhůtě), jeho právo na odmítnutí zaniká.
Prohlášení o odmítnutí dědictví musí být učiněno buď ústně u soudu, nebo písemně zasláno soudu, jak vyplývá z § 463.
Dědic nemůže odmítnout dědictví, pokud už svým chováním dal najevo, že dědictví nechce odmítnout (§ 465).
Odmítnutí dědictví musí být bez výhrad a podmínek a nelze odmítnout jen část dědictví (§ 466).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.