Stručně: Paragraf 469/1964 Sb. stanoví, že dědit nemůže ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jeho blízkým, anebo kdo jednal zavrženíhodně proti projevu poslední vůle zůstavitele, ledaže mu zůstavitel tento čin odpustil.
§ 469 Dědická nezpůsobilost
Nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.
Výklad
Stručně
Paragraf 469/1964 Sb. stanoví, že dědit nemůže ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jeho blízkým, anebo kdo jednal zavrženíhodně proti projevu poslední vůle zůstavitele, ledaže mu zůstavitel tento čin odpustil.
Co to znamená v praxi
Osoba, která spáchala úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželovi, dětem nebo rodičům, nemůže dědit.
Stejně tak nemůže dědit ten, kdo se dopustil zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele (např. zničení závěti).
Zůstavitel má možnost takové osobě odpustit, čímž jí umožní dědit i přes spáchaný čin.
Pokud zůstavitel neodpustí, dědická nezpůsobilost nastává ze zákona a taková osoba se nestane dědicem.
Na co si dát pozor
Dědická nezpůsobilost se týká pouze úmyslných trestných činů.
Zůstavitelovo odpuštění musí být platné a prokazatelné, aby zvrátilo dědickou nezpůsobilost.
Zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele může mít různé podoby a je třeba posuzovat konkrétní okolnosti.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.