Stručně: Paragraf 65 zákona č. 40/1964 Sb. stanovuje, že spotřebitel, který má bydliště nebo je státním příslušníkem členského státu EU nebo EHP, má právo na poskytnutí informací a uzavření smlouvy v úředním jazyce tohoto státu.
§ 65 Jazyk
(1) Má-li spotřebitel bydliště v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo je-li státním příslušníkem některého z těchto států, musí mu poskytovatel informace stanovené v § 60 poskytnout podle volby spotřebitele v jazyce nebo v jednom z jazyků tohoto státu, pokud se jedná o úřední jazyk Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor.
(2) Smlouva podle § 58 musí být uzavřena podle volby spotřebitele v jazyce členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, v němž má spotřebitel bydliště nebo jehož je státním příslušníkem, pokud se jedná o úřední jazyk Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor. Liší-li se tento jazyk od jazyka členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nachází nemovitost nebo její část, na niž se vztahuje smlouva, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení, předá poskytovatel spotřebiteli překlad textu smlouvy do tohoto jazyka, pokud se jedná o úřední jazyk Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor.
Výklad
Stručně
Paragraf 65 zákona č. 40/1964 Sb. stanovuje, že spotřebitel, který má bydliště nebo je státním příslušníkem členského státu EU nebo EHP, má právo na poskytnutí informací a uzavření smlouvy v úředním jazyce tohoto státu.
Co to znamená v praxi
Poskytovatel musí spotřebiteli nabídnout informace (§ 60) v jazyce jeho domovského státu (EU/EHP), pokud je tento jazyk úředním jazykem EU/EHP.
Smlouva (§ 58) musí být uzavřena v jazyce domovského státu spotřebitele (EU/EHP), pokud je tento jazyk úředním jazykem EU/EHP.
Pokud se smlouva týká nemovitosti v jiném státě EU/EHP a jazyk smlouvy se liší od úředního jazyka státu, kde se nemovitost nachází, musí poskytovatel dodat překlad smlouvy do tohoto jazyka.
Na co si dát pozor
Právo na jazyk se vztahuje pouze na úřední jazyky Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor.
Povinnost poskytnout překlad smlouvy se týká pouze smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení, pokud se nemovitost nachází v jiném státě EU/EHP než je domovský stát spotřebitele.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.