Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 101 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 101 trestního zákoníku upravuje zabrání věci, což je ochranné opatření, které umožňuje soudu odejmout určitou věc, pokud souvisí s trestnou činností, ohrožuje bezpečnost, nebo pochází z trestné činnosti, a to i v případech, kdy pachatel nemůže být stíhán nebo odsouzen.
§ 101 Zabrání věci
(1) Nebyl-li uložen trest propadnutí věci uvedené v § 70 odst. 2 písm. a) nebo c), může soud uložit, že se taková věc zabírá,
a) náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil, nebo
c) ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě společnosti, anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke spáchání zločinu.
(2) Soud může uložit zabrání věci, která je bezprostředním výnosem z trestné činnosti nebo je zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti, pokud hodnota věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti není ve vztahu k hodnotě věci tvořící zprostředkovaný výnos z trestné činnosti zanedbatelná, a pokud taková věc
a) náleží pachateli, který byl odsouzen za trestný čin, ze kterého věc pochází,
b) náleží pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
c) náleží pachateli, od jehož potrestání soud upustil,
d) náleží nepříčetné osobě, která spáchala čin jinak trestný,
e) náleží jiné osobě, na kterou pachatel takovou věc převedl nebo která ji jinak nabyla, nebo
f) je součástí majetku ve svěřenském fondu nebo obdobném zařízení (dále jen „svěřenský fond“) anebo v podílovém fondu.
(3) Drží-li pachatel nebo jiná osoba v rozporu s jiným právním předpisem věc uvedenou v odstavci 1 nebo 2, ve vztahu k níž je možno uložit zabrání věci, uloží mu soud vždy toto ochranné opatření.
(4) Soud může místo zabrání věci uložit povinnost
a) pozměnit věc tak, aby jí nebylo možné použít ke společensky nebezpečnému účelu,
b) odstranit určité zařízení,
c) odstranit její označení nebo provést její změnu, nebo
d) omezit dispozice s věcí,
a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
(5) Nebude-li povinnost stanovená podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě splněna, rozhodne soud o zabrání věci.
Výklad
Stručně
Paragraf 101 trestního zákoníku upravuje zabrání věci, což je ochranné opatření, které umožňuje soudu odejmout určitou věc, pokud souvisí s trestnou činností, ohrožuje bezpečnost, nebo pochází z trestné činnosti, a to i v případech, kdy pachatel nemůže být stíhán nebo odsouzen.
Co to znamená v praxi
Soud může zabrat věc, která byla použita ke spáchání trestného činu nebo k němu byla určena, i když pachatel nemůže být stíhán (např. je mrtvý) nebo od jeho potrestání soud upustil.
Zabrat lze i věc, která sama o sobě ohrožuje bezpečnost lidí, majetku nebo společnosti, nebo u které hrozí, že bude použita ke spáchání závažného zločinu.
Soud může zabrat věc, která je přímým nebo zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti, a to nejen pachateli, ale i jiným osobám, na které pachatel věc převedl, nebo pokud je věc součástí svěřenského či podílového fondu.
Pokud pachatel nebo jiná osoba drží takovou věc v rozporu s jiným právním předpisem (např. nelegálně držená zbraň), soud musí zabrání věci uložit vždy.
Na co si dát pozor
Soud může místo zabrání věci uložit mírnější opatření, například nařídit úpravu věci tak, aby nebyla nebezpečná, odstranění zařízení, změnu označení nebo omezení nakládání s věcí.
Pokud uložená povinnost (např. úprava věci) není ve stanovené lhůtě splněna, soud následně rozhodne o zabrání věci.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.