§ 12 Zákon trestní zákoník – Základy trestní odpovědnosti
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 12 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 12 trestního zákoníku stanoví, že pouze trestní zákon vymezuje trestné činy a tresty za ně, a že trestní odpovědnost se uplatňuje jen u společensky škodlivých činů, kde nestačí jiné právní předpisy.
§ 12 Základy trestní odpovědnosti
(1) Jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit.
(2) Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.
Výklad
Stručně
Paragraf 12 trestního zákoníku stanoví, že pouze trestní zákon vymezuje trestné činy a tresty za ně, a že trestní odpovědnost se uplatňuje jen u společensky škodlivých činů, kde nestačí jiné právní předpisy.
Co to znamená v praxi
Žádný čin nemůže být považován za trestný, pokud není výslovně popsán v trestním zákoníku.
Za spáchání trestného činu lze uložit pouze takové tresty, které jsou stanoveny trestním zákoníkem.
Trestní právo se použije jen v závažných případech, kdy je čin natolik škodlivý, že nestačí postih podle jiných právních odvětví (např. občanského nebo správního práva).
Na co si dát pozor
Princip subsidiarity trestní represe znamená, že trestní právo je „poslední možností“ (ultima ratio) a má se uplatnit jen tehdy, když selžou mírnější formy postihu.
Zásada „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege“ (žádný zločin bez zákona, žádný trest bez zákona) je zde zakotvena, což chrání občany před svévolným stíháním.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.