§ 196 Zákon trestní zákoník – Zanedbání povinné výživy
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 196 · Trestní právo
Stručně: Paragraf § 196 trestního zákoníku stanoví, že trestný čin zanedbání povinné výživy spáchá ten, kdo neplní svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jinou osobu déle než čtyři měsíce, a tím ji vystaví nebezpečí nouze.
§ 196 Zanedbání povinné výživy
Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce a vydá tak oprávněnou osobu nebezpečí nouze, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Výklad
Stručně
Paragraf § 196 trestního zákoníku stanoví, že trestný čin zanedbání povinné výživy spáchá ten, kdo neplní svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jinou osobu déle než čtyři měsíce, a tím ji vystaví nebezpečí nouze.
Co to znamená v praxi
Trestné je neplnění vyživovací povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce, a to i v případě, že k tomu dojde z nedbalosti.
Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu je nutné, aby neplněním výživy byla oprávněná osoba vystavena nebezpečí nouze.
Za tento trestný čin hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dva roky.
Na co si dát pozor
Trestní odpovědnost může zaniknout, pokud trestný čin neměl trvale nepříznivé následky a pachatel svou povinnost dodatečně splnil před vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně (§ 197).
Soud může pachateli uložit jako přiměřené omezení i zákaz řízení motorových vozidel, zejména pokud je obava, že by jinak mařil nebo ztěžoval úhradu dlužného výživného (§ 196a).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.