Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 2 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 2 trestního zákoníku stanovuje, podle kterého zákona se posuzuje trestnost činu s ohledem na čas, kdy byl čin spáchán, a na případné změny zákona.
§ 2 Časová působnost
(1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
(2) Jestliže se zákon změní během páchání činu, užije se zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je čin spáchán.
(3) Při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, jímž je čin spáchán, se užije zákona nejmírnějšího.
(4) Čin je spáchán v době, kdy pachatel nebo účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat.
Výklad
Stručně
Paragraf 2 trestního zákoníku stanovuje, podle kterého zákona se posuzuje trestnost činu s ohledem na čas, kdy byl čin spáchán, a na případné změny zákona.
Co to znamená v praxi
Trestnost činu se primárně posuzuje podle zákona, který platil v době spáchání činu.
Pokud se zákon změní po spáchání činu, ale před rozhodnutím, použije se pro pachatele ten zákon, který je pro něj příznivější (např. mírnější trest).
Jestliže se zákon změní v průběhu páchání činu, použije se ten zákon, který je účinný v okamžiku dokončení činu.
Doba spáchání činu je určena okamžikem, kdy pachatel jednal nebo měl jednat, nikoli okamžikem, kdy nastal následek.
Na co si dát pozor
Princip příznivějšího zákona se uplatní i při pozdějších změnách zákona, který byl účinný při dokončení činu – vždy se použije ten nejmírnější.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.