§ 5 Nařízení vlády republiky Československé, jímž se uvádí v prozatímní platnost obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským. – Příloha B. (Vzor.)

§ 5 Příloha B. (Vzor.) Výměna vagonů, které se nepovažují za část společného parku bývalé rakousko-uherské monarchie, je ovšem upravena podle zásad vytčených konferencí odborníků, konanou ve Vídni od 3. do 12. srpna 1920. Aby byl usnadněn styk v pohraničních pásmech, jak toho vyžadují obvyklé potřeby obyvatelstva, obě smluvní strany shodly se na tomto: 1) Při dovozu i vývozu přes společnou hranici budou osvobozeny od jakéhokoli cla a od jakýchkoli jiných poplatků, jakož i od zvláštního dovozního neb vývozního povolení: Léky, připravené v malých dávkách přiměřených odběratelům, přenášené ze sousedních lékáren na předpis lékaře, oprávněného vykonávati praxi na území jedné ze smluvních stran, a to bez jakéhokoli zvláštního povolení. Nebude však požadováno lékařského předpisu pro jednoduché medicinální drogy nebo pro obyčejné přípravky lékárnické a chemické v malých dávkách přiměřených potřebám odběratelů, jichž lékárnické označení jest na obalu přesně a jasně patrno a které smějí býti prodávány v drobném prodeji podle ustanovení platných pro ono území. 2) Obyvatelé pohraničních okresů, kteří vykonávají zemědělské práce na svých pozemcích (polích, lukách, lesích atd.) vlastních neb najatých, ležících v pohraničním pásmě sousedního státu, jsou oprávněni převáděti, převážeti a přenášeti přes společnou hranici bezcelně a bez jakýchkoli jiných poplatků i dávek, jakož i bez dovozního neb vývozního povolení pracovní dobytek, nářadí, nástroje, osivo a sadbu, jichž je zapotřebí k práci na těchto pozemcích — s výhradou opatření nutných pro zajištění cla. 3) Plodiny zemědělské, jako na př. obilí v snopech neb v klasech, zeleniny, okopaniny, tráva pro krmení dobytka, seno, sláma, píce atd., sklizené na pozemcích, jež jsou odděleny od příslušných hospodářských budov celní čarou, mohou býti přenášeny neb převáženy do příslušných budov neb skladišť bezcelně a bez jakýchkoli jiných poplatků neb dávek, jakož i bez vývozního neb dovozního povolení. 4) Dobytek, hnaný na pastvu neb k přezimování s jednoho území do druhého, je osvobozen dočasně od cla dovozního i vývozního, jakož i od dovozního i vývozního povolení s podmínkou, že se vrátí, že se zachovají celní předpisy a že totožnost zvířat se při návratu zjistí. Rovněž mohou býti bezcelně zpět dovezeny produkty zvířat vyhnaných na pastvu neb k přezimování, jako mléko, máslo, sýr, vlna a mláďata mezitím přibylá, avšak pokaždé toliko v množství přiměřeném počtu kusů a skutečnému trvání pastvy. Osvobození od cla vztahuje se stejně na svršky a nářadí rolníků neb pastýřů dobytek provázejících. Ve všech případech, vypočtených v číslech 2, 3 a 4 lze překročiti hranici i mimo cesty celní; předpokládá se však, že se zachovají místní předpisy. Rozumí se, že za ta zvířata, která se nevrátí, vyjma ta, která snad za pastvy pojdou, bude zaplaceno při navrácení stáda příslušné dovozní clo. 5) Bezcelný dovoz i vývoz přiznává se rovněž předmětům pro vlastní potřebu obyvatelstva, které se zasílají z jednoho území do druhého k opravě neb k zpracování, děje-li se tato doprava v pohraničních pásmech a proto, aby se vyhovělo denním potřebám obyvatelstva těchto pásem. 6) Úlevy přiznané čl. 1.—5. omezují se na obyvatele a produkty pohraničního pásma, jež nebude širší než mezinárodní maximum 15 km podle vnitřních předpisů dotyčného státu. 7) Úlevy přiznané čl. 1.—5. nedotýkají se nikterak práva každé smluvní strany učiniti ona opatření, která by shledala vhodnými z důvodů zdravotních, veterinářských neb z důvodů celní a jakékoli jiné nutné kontroly jako nezbytná opatření proti všelikému případnému zneužití. 8) Vláda rumunská a československá přičiní se, aby jejich dotyčné orgány vykonávaly celní kontrolu v pohraničním styku pokud možno současně a na týchž místech. Obě vlády dohodnou se co nejdříve o celních prohlídkách, jakož i o cestách všeobecně otevřených pro přechod společné celní hranice. 9) Obě smluvní strany se zavazují, že společným úsilím budou čeliti podloudnictví na společné hranici vhodnými opatřeními; stran trestu na podloudnické trestné činy shodují se smluvní strany v tom, že zachovají v platnosti příslušné trestní zákony. 10) Aby byl obyvatelům pohraničního pásma usnadněn přechod společné hranice, obě vlády zmocní místní správní úřady, aby upravovaly přechod společné hranice na základě osobních průkazů ve smyslu „drobného pohraničního styku“. Podle této úpravy jsou obyvatelé pohraničního pásma oprávněni přecházeti přes společnou hranici na průkaz osvědčením (osobní legitimaci), vystaveným na jich jméno pro přechod hranice a platným pro určitou lhůtu. 11) Od placení cla dovozního a vývozního, jakož i od vývozních a dovozních povolení, zejména při přechodu přes společnou hranici, s výhradou opatření, zmíněných v čísle 7. tohoto protokolu, jsou osvobozeny: a) svršky cestujících vozků a dělníků, jako prádlo, oděv, cestovní potřeby, nástroje a nářadí pro jejich vlastní potřebu, a to ve množství přiměřeném okolnostem; b) vozy skutečně sloužící k dopravě osob a zboží, káry, košíky a podobné prostředky k dopravě, jestliže jich již bylo užito a upotřebeno, nejsou-li určeny na prodej a slouží-li k dopravě neb k balení svršků neb zboží; soumaři a tažná zvířata. K zajištění zpětného vývozu nových vozů a jiných nových vozidel, jakož i soumarů a tažných zvířat může býti požadováno složení jistoty podle zákonů příslušné země. Ustanovení tohoto článku nedotýkají se nikterak všeobecných předpisů celního zákona příslušného státu. 12) a) Lékaři, zvěrolékaři a osoby oprávněné poskytovati zdravotní pomoc, bydlící blízko hranice rumunsko-československé, mají právo vykonávati své povolání i v pohraničním pásmu druhé země stejnou měrou jako ve vlastní zemi, avšak s těmito výhradami: b) osoby, vyjmenované v odst. a), nenejsou oprávněny podávati nemocným při výkonu svého povolání v druhé zemi léků, které samy přinesou, vyjma případy hrozícího nebezpečí; c) osoby, vykonávající ve smyslu odst. a) své povolání v pohraničním pásmu, nemají práva se v něm usaditi neb míti tam své bydliště, leda že by se podřídily zákonům v této zemi platným a zejména předpisům, týkajícím se výkonu lékařské a zvěrolékařské praxe; d) lékaři, zvěrolékaři a osoby oprávněné poskytovati zdravotní pomoc, kteří by chtěli použíti práva daného jim bodem a) tohoto odstavce, musí se ovšem při výkonu svého povolání podrobiti zákonům a předpisům platným v zemi, ve které toto povolání budou vykonávati. Obě vlády se zavazují, že si vzájemně oznámí veškeré předpisy o výkonu lékařské a zvěrolékařské praxe, aby o nich mohli býti zpraveni lékaři, zvěrolékaři a osoby oprávněné poskytovati zdravotní pomoc. 13) Bude-li toho třeba, mohou býti hořejší body doplněny pozdějšími ustanoveními, zejména co do výhod při vyclívání a při kontrole obchodu, týkajících se zboží, jež slouží k denní a vlastní potřebě obyvatelstva pohraničních pásem. Stran obsahu čl. 6. přílohy C bylo sjednáno, že obě vlády mohou rozšířiti pohraniční pásmo nad 15 km, kdykoliv se zjistí, že podobné rozšíření jest nutné. Přistupujíce k podepsání obchodní úmluvy, dnešního dne uzavřené, podepsaní zmocněnci učinili tyto výhrady a prohlášení, jež tvoří nedílnou část vlastní úmluvy: K článku 2. Ujednání, týkající se doložky o nejvyšších výhodách, neruší ve věcech celních nikterak zvláštních ustanovení čl. 222. mírové smlouvy St. Germainské a čl. 205. mírové smlouvy Trianonské. K článku 6. Z prováženého zboží mohou však býti vybírány poplatky, určené výlučně k úhradě oprávněných nákladů na dozor a správu, jichž průvoz vyžaduje. K článku 7. Zvláštní kontingentní úpravy, sjednané neb které budou sjednány na základě kompensačním jednou ze smluvních stran s třetí mocností, považují se za smlouvy zvláštní ve smyslu posledního odstavce čl. 7. K článku 11. Výrazem „odvětví obchodu“ (odstavec 1.) jest rozuměti společnosti obchodní, průmyslové, finanční a společnosti pojišťovací. K článku 13. Za nádoby jest považovati zejména: sudy, kádě, barely, pytle, koše, láhve, cylindry, cisterny, bedny atd. Na důkaz totožnosti mají obyčejně nádoby býti označeny, avšak nevyžadují-li toho celní předpisy příslušné země, musí býti vráceny nádoby ve stejném počtu, velikosti i jakosti. K článku 16. a) Domácím lodím jednoho z obou států nebudou přiznány žádné výsady ani výhody co do umístění, nakládání a skládání lodí a vůbec co do formalit a opatření, jimž mohou býti podrobeny obchodní lodi, jich posádky a náklady v přístavech neb nádržkách, které by nebyly stejně přiznány lodím státu druhého. b) Potraviny a potřeby osvětlovací nakládané v přístavech obou smluvních stran a určené pro každodenní potřebu posádky, jakož i všechny předměty zásobovací lodí odjíždějících, jsou osvobozeny ode všech vývozních cel s podmínkou, že zásoby nepřevyšují množství nezbytně nutného. Jestliže toto množství zdálo by se býti příliš značným, jsou kapitáni neb velitelé lodí povinni předložiti celním úřadům důkaz o tom, že dotyčné množství jest vskutku potřebné vzhledem k počtu posádky a k pravděpodobnému trvání plavby. Dočasné zákazy, týkající se některých poživatin, nevztahují se na produkty určené k zásobení lodních posádek. Dáno dvojmo v Bukurešti, dne 23. dubna 1921. (L. S.) Dr. Ferdinand Veverka v. r. (L. S.) Ing. J. Dvořáček v. r. (L. S.) Take Ionescu v. r.