§ 59 Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích – Vytápěcí a větrací systém
Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích · 41/1984 Sb. · § 59 · Energetika a regulace
Stručně: Paragraf 59 vyhlášky 41/1984 stanovuje, že vozidla s kabinou nebo uzavřenou karoserií musí mít funkční vytápěcí a větrací systém, který nesmí ohrožovat zdraví ani zvyšovat únavu řidiče a cestujících a musí splňovat specifické technické požadavky na konstrukci a provoz.
§ 59 Vytápěcí a větrací systém
(1) Vozidla s kabinou pro řidiče nebo s uzavřenou karosérií musí mít zařízení pro vytápění a větrání prostoru pro řidiče a cestující. Vytápěcí a větrací systém nesmí konstrukcí, provedením ani činností ohrožovat zdraví nebo zvyšovat únavu řidiče a cestujících, a není-li možno proudění vzduchu regulovat co do množství a směru, musí zajistit bezprůvanový pohyb vzduchu.108)
(2) U vozidel vyrobených nebo dovezených po 1. 1. 1973 musí být vytápěcí a větrací systém snadno obsluhovatelný a jeho výkon regulovatelný nejméně ve dvou stupních;109) toto ustanovení neplatí pro ovládací orgány k individuální obsluze cestujícími ve vozidle. Podle zvláštních předpisů110) se ověřují podmínky, které musí splňovat zařízení pro vytápění a větrání vozidel kategorie M a N.
(3) K vytápění je zakázáno používat přímo horkých potrubí výfukového systému motoru. Tepelné energie výfukových plynů může být využito pouze prostřednictvím výměníku tepla; v prostorách výměníku, v nichž se předává teplo vytápěcímu vzduchu, nesmí být žádné uvolnitelné spoje; tloušťka stěn ocelových trubek nebo plechů předávajících teplo nesmí být menší než 2 mm; je-li použito jiných materiálů, musí mít tyto materiály stejnou odolnost proti korozi a odpovídající nejmenší tloušťku stěn. Je-li pro vytápění použito chladícího vzduchu z kapalinového systému chlazení motoru, musí být ve vedení vytápěcího vzduchu přetlak vůči motorovému prostoru a nesmí v něm být žádné nezajištěné spoje. Vzduch pro vytápění a větrání nesmí obsahovat škodlivé látky a pachy vzniklé provozem vozidla a jeho zařízení111) a musí být filtrován od hrubých nečistot. Vzduch potřebný ke spalování ve vytápěcích zařízeních – s výjimkou zařízení podle odstavce 4 – nesmí být odebírán z vnitřku vozidla, v němž jsou přepravovány osoby včetně řidiče. Vstupní kanály přívodu vzduchu pro větrání a topení musí být umístěny tak, aby s ohledem na provoz ostatních vozidel byl omezen na nejmenší míru přívod vzduchu znečištěného těmito vozidly.
(4) Vytápěcí zařízení na tuhá paliva jsou povolena jen u nákladních automobilů se skříňovou karosérií a jejich přívěsů a návěsů se skříňovou karosérií určených za pracoviště nebo ubytovny; tato zařízení a kouřové trubky musí být nehořlavě odizolovány.
(5) Vytápěcí systém musí teplo rozdělovat rovnoměrně po celém prostoru pro cestující za těchto podmínek:
a) u všech automobilů, s výjimkou městských autobusů, musí vytápěcí systém za jízdy zajišťovat v uzavřeném vytápěném prostoru karosérie112) při okolní teplotě –15 °C výslednou teplotu nejméně +18 °C; u vozidel s největší konstrukční rychlostí vyšší než 80 km.h-1 musí být tato výsledná teplota zajištěna za jízdy rychlostí odpovídající 80 % nejvyšší konstrukční rychlosti, avšak ne nižší než 80 km.h-1 a ne vyšší než 140 km.h-1;
b) u městských autobusů musí vytápěcí systém za jízdy zajišťovat v uzavřeném vytápěném prostoru karosérie112) při okolní teplotě –15 °C výslednou teplotu nejméně +14 °C; na schodech se za mrazivého počasí nesmí tvořit námraza;
c) povrchová teplota v bezprostředně přístupných místech a výstupech rozváděcích kanálů nesmí překročit +40 °C. Nejvyšší přípustný vzájemný rozdíl teplot mezi jednotlivými místy k sezení nebo stání je 6 °C, u autobusů a osobních autobusových přívěsů, s výjimkou městských autobusů, kde se rozdíl nelimituje, 8 °C. Výsledná teplota v místech hlav může být až o 9 °C nižší, popřípadě až o 3 °C vyšší než v místech chodidel; tato podmínka nemusí být splněna u městských autobusů a nevztahuje se na přídavná topení, která mají regulovatelný výstup nebo odklon proudění vzduchu.
(6) Vytápěcí a větrací systém prostoru karosérie musí být
a) u osobních automobilů, v prostoru kabiny řidiče nákladních automobilů a silničních tahačů přetlakový a musí zajišťovat při zavřených oknech a dveřích nejméně 35 m3 vzduchu za 1 hodinu na každé místo k sezení za jízdy i při stání vozidla;
b) u autobusů a osobních autobusových přívěsů přetlakový a v prostoru pro cestující při zavřených oknech a dveřích musí zajišťovat nejméně dvacetinásobnou výměnu vzduchu za 1 hodinu při stání vozidla (ve vztahu k objemu větraného prostoru) a nejméně 35 m3 vzduchu za 1 hodinu u meziměstských a dálkových autobusů bez klimatizačního zařízení a nejméně 25 m3 vzduchu za 1 hodinu u meziměstských a dálkových autobusů s klimatizačním zařízením na každou sedící osobu za jízdy vozidla rychlostí odpovídající 80 % nejvyšší konstrukční rychlosti vozidla.
U městských autobusů nemusí být vytápěcí a větrací systém přetlakový.
(7) Pokud je k vytápění vozidla použito nezávislého topení, tj. systému, který vyrábí teplo pro vytápění samostatně vlastním palivem, musí – s výjimkou zařízení podle odstavce 4 – vyhovovat těmto požadavkům:
a) zařízení musí být pojištěno proti přehřátí (tepelnou pojistkou),
b) spalovací komora a výměník tepla musí být zkoušeny pod dvojnásobným provozním tlakem, nejméně však při přetlaku 50 kPa (zkouška na těsnost),
c) u teplovzdušných systémů musí být vyloučeno spolehlivým způsobem pronikání spalin plynů do topného vzduchu,
d) ve spalinách nesmí být obsah CO větší než 0,2 objemového procenta, měřeno u výstupu ze zařízení,
e) nespálené palivo musí být bezpečně odvedeno ze spalovacího prostoru a při zhasnutí plamene ve spalovací komoře se musí automaticky zastavit dodávka paliva,
f) instalace nezávislého topného zařízení musí být provedena tak, aby při jakýchkoli podmínkách (jízdních i atmosférických), tedy i při stání vozidla, bylo zamezeno pronikání spalin tohoto zařízení do vnitřního prostoru karosérie.
(8) Ustanovení odstavců 1, 3, 5 až 7 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972, ustanovení odstavce 2 neplatí pro vozidla vyrobená nebo dovezená před 1. 1. 1973.
Výklad
Stručně
Paragraf 59 vyhlášky 41/1984 stanovuje, že vozidla s kabinou nebo uzavřenou karoserií musí mít funkční vytápěcí a větrací systém, který nesmí ohrožovat zdraví ani zvyšovat únavu řidiče a cestujících a musí splňovat specifické technické požadavky na konstrukci a provoz.
Co to znamená v praxi
Povinnost vybavení: Každé vozidlo s uzavřeným prostorem pro řidiče nebo cestující musí mít systém pro vytápění a větrání.
Bezpečnost a komfort: Systém musí být navržen a fungovat tak, aby neškodil zdraví a nezvyšoval únavu, a v případě neregulovatelného proudění vzduchu musí zajistit bezprůvanový pohyb.
Regulace a filtrace: U novějších vozidel (po 1. 1. 1973) musí být systém snadno ovladatelný a regulovatelný nejméně ve dvou stupních. Vzduch pro vytápění a větrání nesmí obsahovat škodlivé látky a pachy z provozu vozidla a musí být filtrován od hrubých nečistot.
Zákaz přímého využití výfukových plynů: Pro vytápění je zakázáno přímo používat horká potrubí výfukového systému. Využití tepelné energie výfukových plynů je možné pouze přes výměník tepla s přesně definovanými konstrukčními požadavky.
Na co si dát pozor
Konstrukční omezení vytápění: Je přísně zakázáno používat přímo horké výfukové potrubí k vytápění. Pokud se využívá tepelná energie výfukových plynů, musí to být přes výměník tepla splňující specifické požadavky na spoje a tloušťku stěn.
Kvalita vzduchu: Vzduch přiváděný do interiéru vozidla pro vytápění a větrání nesmí obsahovat škodlivé látky a pachy z provozu vozidla a musí být filtrován.
Umístění vstupních kanálů: Vstupní kanály pro přívod vzduchu musí být umístěny tak, aby se minimalizoval přívod znečištěného vzduchu od ostatních vozidel.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.