§ 11 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky – OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky · 410/2009 Sb. · § 11 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 11 vyhlášky 410/2009 definuje, co se pro účely účetnictví považuje za dlouhodobý nehmotný majetek, a to včetně minimální hodnoty a doby použitelnosti, a specifikuje některé jeho druhy.
§ 11 OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
(1) Položka „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60 000 Kč. Dále tato položka obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč, a to při splnění podmínek uvedených v odstavci 1, k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, nebo technické zhodnocení drobného dlouhodobého majetku.
(3) Podle odstavce 1 jsou
a) nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvářeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo nabyty od jiných osob,
b) ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle jiných právních předpisů11) za podmínek stanovených v písmenu a),
c) povolenkami na emise povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství12) bez ohledu na výši ocenění,
d) preferenčními limity zejména individuální produkční kvóty13), individuální limit prémiových práv13) bez ohledu na výši ocenění, u prvního držitele13) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
(4) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například v důsledku prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení.
(5) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku.
(6) Položka
a) „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek stanovený v odstavci 1, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení dolní hranice,
b) „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek, který neobsahují položky dlouhodobého nehmotného majetku A.I.1. až A.I.5. bez ohledu na výši ocenění, a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nevykazovaného v položkách „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ až „A.I.3. Ocenitelná práva“,
c) „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání,
d) „A.I.9. Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji“ obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona.
(7) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 2 a 5 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v položce „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“.
(8) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti14) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že o technických auditech15) a energetických auditech16), lesních hospodářských plánech17), plánech povodí18) a povodňových plánech19) neúčtuje jako o dlouhodobém nehmotném majetku.
Výklad
Stručně
Paragraf 11 vyhlášky 410/2009 definuje, co se pro účely účetnictví považuje za dlouhodobý nehmotný majetek, a to včetně minimální hodnoty a doby použitelnosti, a specifikuje některé jeho druhy.
Co to znamená v praxi
Za dlouhodobý nehmotný majetek se považují například software, databáze nebo nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, pokud je jejich doba použitelnosti delší než jeden rok a jejich hodnota přesahuje 60 000 Kč.
Do této kategorie spadají i povolenky na emise a preferenční limity, a to bez ohledu na jejich ocenění.
Technické zhodnocení již existujícího dlouhodobého nehmotného majetku, které přesáhne 60 000 Kč, se také považuje za dlouhodobý nehmotný majetek, pokud splňuje podmínky pro jeho zařazení.
Majetek se stává dlouhodobým nehmotným majetkem v okamžiku, kdy je dokončen a připraven k užívání.
Na co si dát pozor
Limit 60 000 Kč pro ocenění se nevztahuje na povolenky na emise a preferenční limity.
Doba použitelnosti se netýká jen aktivního využívání, ale i možnosti uchování pro budoucí činnost nebo jako podklad pro další postupy.
Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku (např. prototypy) se při dalším využití zaúčtují jako majetek.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.