§ 9 Vyhláška o stanovení pravidel a postupů při lékařském ozáření – Pravidla a postupy hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy

§ 9 Pravidla a postupy hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy (1) Hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy je zajišťováno provedením externího klinického auditu. Právnická osoba, které udělilo Ministerstvo zdravotnictví oprávnění k provádění externího klinického auditu podle § 75 zákona (dále jen „oprávněná osoba“), ověřuje a hodnotí, zda místní radiologické standardy a) jsou zpracovány na radiologickém pracovišti pro každý zdroj ionizujícího záření a pro všechny standardní výkony lékařského ozáření na něm prováděné, b) vycházejí z národních radiologických standardů, konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytovaných zdravotních služeb, c) obsahují správný způsob stanovení a hodnocení dávek pacientům nebo jim podané aktivity, d) obsahují indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření, e) stanovují místní diagnostické referenční úrovně a určují způsob hodnocení a evidence jejich dodržování na radiologickém pracovišti, f) obsahují požadavky na evidenci a vyhodnocování opakovaných lékařských ozáření pacientů a jejich příčin, g) obsahují požadavky na zaznamenávání, evidenci a archivaci všech dat potřebných ke stanovení dávky nebo aktivity aplikované pacientovi, zejména 1. expozičních parametrů lékařského ozáření nebo aktivity aplikované pacientovi, 2. identifikace zdroje ionizujícího záření, 3. protokolů o zkouškách dlouhodobé stability a zkouškách provozní stálosti zdroje ionizujícího záření, a h) jsou pravidelně aktualizované a revidované. (2) Dále oprávněná osoba ověřuje, zda je stanovena odpovědná osoba za místní radiologické standardy. (3) K získání potřebných informací využívá oprávněná osoba a) pohovory s pracovníky pracoviště, na němž probíhá klinický audit, b) prohlídku pracoviště, na němž probíhá klinický audit, c) informace poskytnuté v dotazníku, d) kontrolu dokumentace, e) sledování praktického naplňování pracovních postupů, f) kontrolní měření.