§ 60a Zákon, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Vydávání dokladů v elektronické podobě
Zákon, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 414/2023 Sb. · § 60a · Správní právo
§ 60a Vydávání dokladů v elektronické podobě
(1) V elektronické podobě lze na základě žádosti vydat
a) matriční doklad a k němu vydaný vícejazyčný standardní formulář,
b) vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a k němu vydaný vícejazyčný standardní formulář,
c) osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku,
d) doslovný výpis z matriční knihy a
e) potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize.
(2) Doklad v elektronické podobě podle odstavce 1 písm. a) až c) vydá matriční úřad, u nějž byla žádost podána. Nebyla-li žádost podána u matričního úřadu, vydá doklad v elektronické podobě
a) matriční úřad, který vede příslušnou matriční knihu, jde-li o doklad podle odstavce 1 písm. a),
b) matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1, jde-li o doklad podle odstavce 1 písm. b), a
c) matriční úřad podle § 13 odst. 1, jde-li o doklad podle odstavce 1 písm. c).
(3) Doklad v elektronické podobě podle odstavce 1 písm. d) a e) vydá matriční úřad, který vede příslušnou matriční knihu.
(4) Doklad vydaný v elektronické podobě obsahuje namísto otisku úředního razítka a podpisu matrikáře kvalifikovaný elektronický podpis matrikáře.
(5) Platnost dokladu vydaného v elektronické podobě
a) podle odstavce 1 písm. a), d) a e) je 1 rok ode dne vydání a
b) podle odstavce 1 písm. b) nebo c) je 6 měsíců ode dne vydání.
(6) Ministerstvo po zadání údaje identifikujícího doklad vydaný v elektronické podobě podle odstavce 1 zpřístupní údaj, zda je tento doklad platný; v případě platného dokladu zpřístupní elektronický obraz tohoto dokladu.“.
125. V § 62 odst. 1 větě druhé se slova „ , zdrobnělá a domácká“ zrušují.
126. V § 62 odst. 1 větě poslední se slova „doklad vydaný znalcem“ nahrazují slovy „matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek“.
127. V § 62 odstavec 3 zní:
„(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jedno jméno, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména platí odstavec 1 a § 18. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jména nemůže dojít. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.“.
128. V § 62 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsána více než dvě jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství České republiky nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít.
(5) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jméno a jméno po otci na pozici druhého jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, zda bude jméno po otci v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Pozdější žádost o upuštění od užívání jména po otci je posuzována jako žádost o změnu jména.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.
129. V § 62 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6) Matriční úřad, který nevede matriční knihu narození, v níž je zapsáno jméno, jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Krajský úřad postoupí prohlášení podle odstavců 4 a 5 do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.
(7) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a jsou-li na cizozemském matričním dokladu uvedena více než dvě jména, může občan učinit prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude užívat. Za nezletilé dítě učiní prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Jde-li o zápis jména po otci, použije se odstavec 5 obdobně.“.
130. V § 63 odst. 2 větě první se za slovo „skutečnost“ vkládá slovo „kterémukoli“ a slova „v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno,“ se zrušují.
131. V § 63 odst. 2 větě druhé se slova „vyjádření znalce“ nahrazují slovy „matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek“.
132. V § 63 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Za nezletilé dítě učiní toto oznámení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k oznámení jeho souhlas, bez něhož k užívání české podoby cizojazyčného jména, popřípadě jmen, nemůže dojít.“.
133. V § 63 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se oznámení podle odstavce 2 týká, postoupí toto oznámení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.“.
134. § 64 až 66 se zrušují.
135. V § 67 odst. 1 písm. c) se slovo „nezletilce“ nahrazuje slovy „nezletilé dítě“.
136. V § 67 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) úředně ověřený podpis prohlašovatelů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže je prohlášení podepsáno před matrikářem.“.
137. V § 67 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
138. V § 68 odstavec 2 zní:
„(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození
a) při narození dítěte podle § 14,
b) při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 a 7,
c) při osvojení dítěte,
d) v souvislosti se změnou pohlaví, nebo
e) při uzavření manželství rodičů po narození dítěte.“.
139. V § 68 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Rodným příjmením se dále rozumí příjmení
a) uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3,
b) ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50,
c) užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5,
d) po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo
e) uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a.
(4) Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se zápis týká a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení podle cizozemského matričního dokladu vydaného v době vzniku zapisované matriční skutečnosti, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k žádosti jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení, nemůže dojít. Ustanovení § 69 odst. 1 se nepoužije.“.
140. V § 69 odst. 3 větě poslední se slova „ , je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“.
141. V § 69a odst. 2 větě první se slovo „dítěte“ nahrazuje slovy „nezletilého dítěte“, ve větě druhé se slova „dítě starší 15 let“ nahrazují slovy „nezletilé dítě starší 12 let“ a věta poslední se nahrazuje větou „Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.“.
142. V § 69a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Na základě žádosti ženy nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jejichž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
143. V § 69a odst. 4 se slova „odstavce 1 nebo 2“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 3“.
144. V § 69a odstavec 5 zní:
„(5) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo nezletilé dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují.“.
145. V § 69a odst. 6 se slovo „dítěte“ nahrazuje slovy „nezletilého dítěte“ a slova „podle odstavce 1 nebo 2“ se nahrazují slovy „nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, podle odstavců 1 až 3“.
146. V § 69a odst. 7 větě první se za slova „v mužském tvaru“ vkládají slova „nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují,“ a věta druhá se nahrazuje větou „Každá další žádost o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, je posuzována jako žádost o změnu příjmení.“.
147. V § 69b větě první se za slova „v souladu s“ doplňuje text „§ 68 odst. 4,“.
148. V § 69b větě druhé se slova „dítě starší 15“ nahrazuje slovy „nezletilé dítě starší 12 let“ a věta poslední se nahrazuje větou „Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví v souladu s pravidly české mluvnice podle žádosti druhého z rodičů.“.
149. V § 70 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas.“.
150. V § 70 odstavec 4 zní:
„(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli
a) na společném příjmení jednoho z nich, nebo
b) že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení.“.
Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje.
151. V § 70 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které včetně poznámek pod čarou č. 36 a 37 znějí:
„(5) Prohlášení podle odstavce 4 se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení.
(6) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že tento manžel od užívání připojovaného příjmení upouští36).
(7) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství37).
(8) Prohlášení podle odstavců 4, 6 a 7 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Každé další prohlášení je posuzováno jako žádost o změnu příjmení.
36) § 661 odst. 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
37) § 661 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 9 a 10.
152. V § 70 odst. 9 zní:
„(9) Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě žádosti manželů uvede jejich příjmení podle cizozemského matričního dokladu, dokladu totožnosti nebo potvrzení cizího státu, pokud jsou doklad nebo potvrzení vydány po uzavření manželství na území cizího státu.“.
153. V § 70 odst. 10 se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“.
154. V § 70a odst. 1 se věty druhá, třetí a poslední zrušují.
155. V § 70a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Prohlášení přijímá kterýkoli matriční úřad. Matriční úřad, který nevede matriční knihu, v níž je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, jehož se prohlášení týká, zapsáno, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození, knize manželství nebo knize partnerství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého dítěte staršího 12 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
156. V § 70a odst. 3 větě první se slova „podle odstavce 1“ zrušují a ve větě poslední se slova „ , je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“.
157. § 71a včetně poznámek pod čarou č. 38 a 39 zní:
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.