§ 30 Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší – ÚČINNOST

§ 30 ÚČINNOST Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012. Příloha č. 21 A. Náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona (1) Kód opatření(2) Název opatření(3) GesceZpůsob provádění opatření(7) Zdroje financování(8) Termín splnění(4) Aktivita(5) Dílčí kroky(6) Interní gesce Poznámky: Časový plán bude zpracován ve strojově čitelné tabelární formě. Počet řádků tabulky je ilustrativní. B. Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 4 zákona (1) Kód opatření(2) Název opatření(3) GesceZpůsob provádění opatření(7) Zdroje financování(8) Termín splnění(9) Zhodnocení plnění(4) Aktivita(5) Dílčí kroky(6) Interní gesce Poznámka: Náležitosti hlášení o plnění opatření dle § 9 odst. 4 zákona uvedené ve sloupci 1 až 8 odpovídají údajům uvedeným ve schváleném časovém plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona. Informace uvedené ve sloupci 9 odpovídají skutečnému stavu plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší v době zpracování hlášení. Hlášení bude zpracováno ve strojově čitelné tabelární formě. Počet řádků tabulky je ilustrativní. C. Vysvětlivky k sloupcům v tabulkách podle bodu 1 a 2 1. Kód opatření – kódové označení příslušného opatření uvedené v programu zlepšování kvality ovzduší. 2. Název opatření – úplný název příslušného opatření dle programu zlepšování kvality ovzduší. 3. Gesce – orgán zodpovědný za plnění příslušného opatření určený v programu zlepšování kvality ovzduší. 4. Aktivita – jednotlivé aktivity (resp. úkony), které je nezbytné gestorem provést pro úspěšné splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. U každého opatření programu zlepšování kvality ovzduší bude obvykle nutné vykonat gestorem více aktivit. Aktivitou jsou obvykle míněny větší ucelenější úkony související s daným opatřením např. realizace obchvatu, zavedení nízkoemisní zóny, podpora výměny kotlů v domácnostech apod. Aktivity by měly být řazeny v tabulce chronologicky a měly by jít logicky za sebou tak, jak jsou nezbytné pro splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. Každá aktivita musí být uvedena na samostatném řádku a být navázána na příslušné opatření programu zlepšování kvality ovzduší. 5. Dílčí kroky – dílčí procesní kroky, které musí gestor nebo jím určený interní gestor vykonat k naplnění dané aktivity (může se jednat např.: sběr dat, analýzy, vyhlášení výběrového řízení, technické konzultace apod.). Každý dílčí krok musí být uveden na samostatný řádek a být jasně navázán na příslušnou aktivitu. 6. Interní gesce – Konkrétní útvar nebo funkce, spadající pod působnost gestora, kterému gestor interně přidělil plnění aktivity nebo dílčího kroku. Konkrétní jména a příjmení se neuvádí. 7. Zdroje financování – zdroj financování aktivity nebo dílčího kroku. Může se jednat o pojmenování zdrojů v dispozici gestora, dotační zdroje, o které gestor hodlá požádat poskytovatele dotace, nebo jiný zdroj financování. Pokud je známa konkrétní částka v Kč, je možné ji zde rovněž uvést. 8. Termín splnění – termín, do kdy má být aktivita nebo dílčí krok gestorem nebo interním gestorem splněn. Termín splnění nesmí být v rozporu s rámcovým časovým harmonogramem stanovým pro příslušné opatření v programu zlepšování kvality ovzduší (tzn. pro jednotlivé aktivity nebo dílčí kroky, nesmí mít stanovený pozdější termín splnění než termín, který stanovuje pro příslušné opatření rámcový časový harmonogram programu zlepšování kvality ovzduší). Termín splnění může být uveden jako konkrétní datum (den, měsíc, rok), případně se může jednat o označení pouze měsíce či kvartálu daného roku. V případě aktivit a dílčích kroků, u kterých nelze oprávněně předvídat konkrétní termín splnění, protože se mají plnit po celou dobu realizace opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebo se jedná o periodicky se opakující úkony, je možné do tabulky uvést termín plnění „průběžně“. 9. Zhodnocení plnění – sloupec je uveden v hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší dle § 9 odst. 4 zákona. Jedná se o slovní popis, případně číselné vyjádření (např. procentně), stavu plnění aktivit nebo dílčích kroků v době zpracování hlášení. Pokud popis plnění uvádí, že aktivita nebo dílčí krok není splněn, přestože by podle termínu splnění, který byl uveden v časovém plánu dle § 9 odst. 5, splněn být měl, uvádí se rovněž nápravné řešení, které má zajistit, že realizace příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebude ohrožena a imisního limitu nebo cíle snížení expozice bude dosaženo co nejdříve ve smyslu § 9 odst. 4 zákona. Příloha č. 22 1. Podání poplatku, identifikace provozovatele a provozovny Typ podání1):Název správce poplatku2):Poplatkové přiznání za rok: 1a. Údaje o provozovateliIdentifikační číslo osoby (IČO)3):Název provozovatele (obchodní firma nebo název nebo příjmení a jméno):Adresa sídla provozovatele:1b. Údaje o provozovně4)Identifikační číslo provozovny (IČP)5):Územně technická jednotka (ÚTJ)6):Název provozovny:Adresa zapsaná v registru územní identifikace7):Parcela8):Název kraje9): Pokyny: 1) Řádné poplatkové přiznání / Dodatečné poplatkové přiznání. 2) Označení správce poplatku. Místně příslušným správcem poplatku je krajský úřad, na jehož území se nachází stacionární zdroj. 3) Identifikační číslo osoby (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní unikátní identifikátor (ID) přidělený v Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). 4) Provozovatel zdroje, který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, sečte pro účely stanovení základu poplatku veškeré emise z tohoto zdroje na území kraje. 5) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje. 6) Územně technickou jednotkou (ÚTJ) se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou uvedeny v číselníku, který je součástí statistického metainformačního systému. 7) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. 8) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů; nevyplňuje se, pokud je k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP. 9) V případě zdroje uvedeného v pokynu 4), který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, se uvede název kraje, pro jehož území vydal krajský úřad povolení provozu. 2. Výpočet poplatku 2.1. Poplatek za provozovnu bez uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona Emise TZLSoučet emisí celé provozovny [t/rok]Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]Emise SO2Součet emisí celé provozovny [t/rok]Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]Emise NOXSoučet emisí celé provozovny [t/rok]Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]Emise VOC1)Součet emisí celé provozovny [t/rok]Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]Poplatek2), 3)Poplatek za provozovnu po zaokrouhlení [Kč/rok] Pokyny: 1) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou. 2) Pokud celková výše poplatků za provozovnu za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč bez využití koeficientů úrovně emisí uvedených v příloze č. 9 bodu 2 k zákonu nebo před uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona, není poplatník dle § 15 odst. 8 zákona povinen řádné poplatkové přiznání dle § 15 odst. 8 zákona podat. 3) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona. 2.2. Poplatek za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona1) Emise TZLSoučet emisí celé provozovny [t/rok]Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]Emise SO2Součet emisí celé provozovny [t/rok]Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]Emise NOXSoučet emisí celé provozovny [t/rok]Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]Emise VOC3)Součet emisí celé provozovny [t/rok]Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2)Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]Poplatek4)Poplatek za provozovnu po uplatnění nevyměření poplatku dle § 15 odst. 6 nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona a po zaokrouhlení [Kč/rok] Pokyny: 1) Součástí poplatkového přiznání za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona je příloha s podrobným výpočtem množství emisí jednotlivých zdrojů včetně způsobu uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona. V případě uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona uvede provozovatel kalendářní rok, ke kterému se tento postup vztahuje. Pokyny k formátu přílohy určuje provozovatel ISPOP. 2) Označí se, pokud byl pro jeden nebo více zdrojů uplatněn postup podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficient úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona. 3) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou. 4) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona. Příloha č. 23 1. Odborně způsobilá osoba kontroluje údaje podle části A) přílohy č. 18 nejprve u studeného kotle a následně provede provozovatel zatopení a jsou kontrolovány za provozu. Kontrola během zatápění a provozu se neprovádí a) u spalovacích stacionárních zdrojů, které jsou zcela automatizované, a b) pokud by teplotní podmínky nevedly k zajištění dostatečného tahu. I v těchto případech však odborně způsobilá osoba ověřuje, že provozovatel bude postupovat správně. 2. Odborně způsobilá osoba ověřuje, že je provozovatel seznámen s postupem udržování stálého výkonu, regulací výkonu, přikládání a vhodného načasování přikládání a se správným postupem údržby a průběžné kontroly spalovacího stacionárního zdroje. 3. Odborně způsobilá osoba ověří: a) správnou funkci základních konstrukčních prvků zdroje – přívod spalovacího vzduchu, roštová soustava, spalovací komora, zatápěcí klapka, vstupní a čisticí otvory, přívod paliva, vnější izolace, b) zajištění dostatečného přívodu vzduchu ke spalovacímu zdroji za všech okolností, c) správnou funkci regulačních a bezpečnostních prvků spalovacího stacionárního zdroje, pokud jsou přítomny, řídicí jednotka, regulátor množství spalovacího vzduchu, havarijní termostat, zařízení proti přetopení, zařízení zabraňující prohoření paliva do násypky. 4. Odborně způsobilá osoba zjišťuje, jaké palivo je skutečně využíváno, jak je skladováno, zda je splněna maximální vlhkost paliva předepsaná výrobcem zařízení, případně jiné parametry (např. granulometrie). Vlhkost je možné ověřit měřením, případně jiným způsobem. 5. Odborně způsobilá osoba zjišťuje informace o teplovodní soustavě – jak je zajištěna teplota vratné vody, jestli je přítomna akumulační nádoba, jaký je typ soustavy (otevřená/uzavřená).Na základě předložených dokladů o revizi a o kontrole spalinové cesty zjišťuje odborně způsobilá osoba, jak jsou odváděny spaliny a v jakém stavu jsou spalinové cesty, jaké je napojení na spalinové cesty, kdy byla provedena revize spalinových cest, zda jsou spalinové cesty i spalovací zdroj řádně udržovány a čištěny a kdy byla provedena kontrola a čištění spalinových cest i spalovacího zdroje. 6. V návaznosti na uvedený postup stanoví odborně způsobilá osoba výsledek kontroly a soulad s požadavky zákona a s požadavky stanovenými výrobcem zdroje na instalaci a provozováním zdroje. 7. Zjištěný nesoulad s požadavky zákona nebo požadavky stanovenými výrobcem zdroje je uveden do poznámky, pokud není zřejmý z jiných částí dokladu. Uvede se, zda zjištěné porušení požadavků stanovených zákonem nebo výrobcem zdroje má či nemá dopad na znečišťování ovzduší. 8. Odborně způsobilá osoba provozovateli doporučí, jak vhodně spalovací zdroj dále provozovat a poučí ho o správném způsobu zatápění. 9. Závěry kontroly zaznamená odborně způsobilá osoba do dokladu podle části A přílohy. Doplní datum kontroly, podpis odborně způsobilé osoby a podpis provozovatele, že doklad o provedené kontrole převzal. Spolu s dokladem je provozovateli předána také kopie oprávnění odborně způsobilé osoby od výrobce ke kontrole jeho spalovacího zdroje. Příloha č. 24 1. Pro provádění odběru vzorku je třeba, aby byl kontrolující vybaven potřebnými nástroji: a) kovová lopatka na odběr vzorku, bez nátěru, aby nebyl vzorek jakkoli kontaminován, b) vzorkovnice, kterou je kovová nádoba pro uchování vzorku popela, která musí být hermeticky uzavíratelná a nesmí vnitřní povrchovou úpravou kontaminovat vzorek, c) potřeby pro úklid po odběru, d) zařízení na pořízení fotografií, e) měřidlo délky pro fotodokumentaci popela v popelníku s měřítkem, f) ochranné pomůcky, g) kovový pohrabáč, bude-li se roštovat popel ve spalovacím prostoru zařízení z důvodu nedostatečného množství popela v popelníku, a h) lepicí štítky pro zapečetění a označení vzorkovnic s odebranými vzorky popela. 2. Postup odběru vzorku popela u provozovatele a) Vzorek se odebírá z popelníku spalovacího stacionárního zdroje u provozovatele, a to kovovou lopatkou do kovové hermeticky uzavíratelné nádoby s povrchem. Kovové povrchy lopatky i vzorkovnice musí zamezit kontaminaci vzorku (ideálně bez nátěru). b) Provedení vizuální kontroly a fotodokumentace spalovacího stacionárního zdroje, jeho okolí a skladu paliva se zaměřením na zbytky paliva nebo jiné materiály. Fotodokumentace popela s měřítkem. c) Odběr vzorku popela z popelníku je prováděn připravenou lopatkou do vzorkovnice. Buď je proveden odběr veškerého obsahu popelníku, případně je možné provést za účelem získání dalšího popela roštování, nebo je proveden odběr dílčích vzorků rovnoměrně s tím, že popel musí být před odběrem promíchán. Minimální množství odebraného vzorku musí být 0,5 dm3. d) Kontrolující vyplní „protokol o odběru vzorku popela“, uzavře vzorkovnici a provede zapečetění a označení číslem daného protokolu. 3. Uchování vzorku popela odebraného u provozovatele Vzorek popela musí být před předáním do laboratoře uchováván v zapečetěné vzorkovnici na suchém místě při teplotě -20 až 40 °C a musí být zabráněno neoprávněné manipulaci s ním a poškození vzorkovnice. 4. Výběr laboratoře a předání vzorku Analýzy provádí akreditovaná laboratoř. Předání vzorku vybrané zkušební laboratoři se uskuteční v zapečetěné vzorkovnici a vše bude dokumentováno záznamem na předávacím listu nebo protokolu dle obvyklého postupu zavedeného v příslušné laboratoři. 5. Zadání pro laboratoř a) Rozdělení vzorku popela odebraného u provozovatele I. úprava a homogenizace vzorku popela (drcení na granulometrii < 3,15 mm) II. rozdělení na poloviny (vzorek „A“, vzorek „B“) III. archivace vzorku „A“ (archivní vzorek pro případnou potřebu kontrolního orgánu) IV. analýza vzorku „B“ b) Požadované analýzy vzorku „B“ K prokázání spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela je požadováno stanovení koncentrace těchto kovů – Sb, Cu, Pb, Sn, Zn, Ti a chloridů v sušině (tj. v bezvodém stavu) vzorku popela [mg/kg suš.]. c) Požadované metody analýz I. kovy: Rozklad (mineralizace) vzorku popela pomocí lučavky královské nebo pomocí kyseliny fluorovodíkové (HF). Analytické koncovky: ICP-OES – emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem ICP-MS – hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem AAS – atomová absorpční spektrometrie II. chloridy (Cl-): Příprava vodného výluhu z popela v poměru 1:10 vztaženo na sušinu vzorku popela. Stanovení chloridů ve vodném výluhu pomocí iontové chromatografie (IC) - upřednostněno, případně titračně, spektrofotometricky aj. 6. Posouzení výsledků z laboratoře z pohledu identifikace spalování odpadů ve spalovacích zařízeních – stanovení limitních hodnot Výsledky provedené analýzy vzorku se porovnávají s níže uvedenými limitními hodnotami jednotlivých ukazatelů. Pro zjednodušení navrženo využití barev jako na semaforu. Vyhodnocení výsledků analýzy je prováděno podle druhu spalovaného paliva pro 6 skupin, z nichž má každá skupina níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku odebraného popela. a) biomasa (např. dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety) b) hnědé uhlí a hnědouhelné brikety c) černé uhlí d) hnědé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a hnědého uhlí) e) černé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a černého uhlí) f) nespecifikované palivo (např. blíže neurčené směsi biomasy a uhlí) Každá skupina má níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku popela po spalování paliva: Limitní hodnoty ukazatelů [mg/kg suš.]PbCuZnClSbSnTibiomasa553903 0701 69010101 835hnědé uhlí353003752 01555xčerné uhlí751301451 6901010xhnědé uhlí + biomasa553903 0702 0151010xčerné uhlí + biomasa753903 0701 6901010xnespecifikované palivo753903 0702 0151010x 7. Výpočet „indexu překročení“ a kritéria hodnocení jednotlivých ukazatelů a laboratorních výsledků Výsledky analýzy vzorku „B“, uvedené v protokolu z laboratoře, budou použity pro výpočet „indexů překročení“ jednotlivých ukazatelů dle následující rovnice a výsledná hodnota bude zaokrouhlena na celé číslo dolů. index překročení [%]=naměřená koncentrace daného ukazatele [mg/kg suš.]limitní hodnota daného ukazatele [mg/kg suš.]·100 Dle výše uvedeného jsou stanoveny tyto typy hodnot: a) „povolená hodnota“ – „index překročení“ daného ukazatele je menší nebo roven 100 % b) „výrazně překročená hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 200 % c) „podezřelá hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 100 % a menší nebo roven 200 % ČERVENÁ barva = spalování kontaminovaného paliva prokázáno: dvě a více „výrazně překročené hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 200 %) ŽLUTÁ = spalování kontaminovaného paliva nelze prokázat ani vyloučit dvě a více „podezřelé hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 100 % a menší nebo rovny 200 %) nebo jedna „výrazně překročená hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 200 %) ZELENÁ = spalování kontaminovaného paliva nebylo prokázáno všechny „povolené hodnoty“ (všechny „indexy překročení“ jsou menší nebo rovny 100 %), maximálně jedna „podezřelá hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %) 8. Závěr – vyhodnocení výsledků Kontrolní orgán provede posouzení vzorku popela odebraného u provozovatele spalovacího zařízení (vzorek „B“) dle výše uvedeného postupu. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „zelený“, spalování odpadu nebylo prokázáno, pokud bude vyhodnocen jako „žlutý“, spalování odpadu nebylo prokázáno, nelze ale ani konstatovat, že analýza jednoznačně spalování odpadu vyloučila. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „červený“, bylo prokázáno spalování odpadu. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích. Směrnice Komise 2010/79/EU ze dne 19. listopadu 2010, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezení znečištění). Směrnice Komise 2014/99/EU ze dne 21. října 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice 2009/126/ES o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů. 2) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší, ve znění vyhlášky č. 154/2014 Sb. *) neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn 6) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 39 odst. 1 písm. a) a § 41 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. 8) Příloha č. I nařízení Komise (EU) č. 142/2011. 9) Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10) Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.