§ 134 Zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny – STANOVENÍ DANĚ
Zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny · 416/2023 Sb. · § 134 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 134 zákona 416/2023 definuje, co se pro účely dorovnávací daně rozumí „poslední známou daní“, a to jako součet daně vyměřené na základě daňového přiznání (podaného či nepodaného), případného rozdílu doměřeného dodatečným daňovým přiznáním a případného rozdílu doměřeného z moci úřední.
§ 134 STANOVENÍ DANĚ
Poslední známou daní se pro účely dorovnávací daně rozumí daň ve výši odpovídající součtu
a) daně vyměřené na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání,
b) případného rozdílu doměřeného na základě dodatečného daňového přiznání a
c) případného rozdílu pravomocně doměřeného z moci úřední.
Výklad
Stručně
Paragraf 134 zákona 416/2023 definuje, co se pro účely dorovnávací daně rozumí „poslední známou daní“, a to jako součet daně vyměřené na základě daňového přiznání (podaného či nepodaného), případného rozdílu doměřeného dodatečným daňovým přiznáním a případného rozdílu doměřeného z moci úřední.
Co to znamená v praxi
„Poslední známá daň“ je základní veličina, od které se odvíjí další procesy související s dorovnávací daní.
Zahrnuje jak daň, kterou poplatník sám přizná, tak i případné dodatečné úpravy ze strany poplatníka nebo správce daně.
Tato definice je důležitá pro správné určení výše daňové povinnosti a pro případné doměřování daně.
Na co si dát pozor
Definice zahrnuje i daň vyměřenou na základě *nepodaného* daňového přiznání, což naznačuje, že i v takovém případě může být stanovena určitá výše daně.
Je třeba rozlišovat mezi rozdílem doměřeným na základě dodatečného daňového přiznání (iniciativa poplatníka) a rozdílem doměřeným z moci úřední (iniciativa správce daně).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.