Stručně: Paragraf 101 zákona č. 42/1970 Sb. stanovuje základní délku dovolené na dva kalendářní týdny a upravuje podmínky pro nárok na delší dovolenou (tři nebo čtyři týdny) v závislosti na věku a délce pracovního poměru, přičemž delší nárok je nutné prokázat.
§ 101 Délka dovolené
(1) Základní výměra dovolené činí dva kalendářní týdny v kalendářním roce.
(2) Nárok na tři kalendářní týdny dovolené má pracovník, který do konce běžného kalendářního roku
a) dovrší alespoň pět let pracovního poměru po 18. roce věku,
b) nedosáhne 18 let věku,
c) dosáhne 50 let věku.
(3) Dovolená ve výměře čtyř kalendářních týdnů přísluší pracovníku, který do konce kalendářního roku dovrší alespoň 15 let pracovního poměru po 18. roce věku.
(4) Nárok na delší než základní výměru dovolené je povinen pracovník prokázat před nástupem dovolené, nejpozději do konce kalendářního roku, v kterém uplatňuje nárok na delší dovolenou; jinak nárok na delší dovolenou za tento kalendářní rok zaniká.
(5) Čerpá-li pracovník s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny dovolenou po částech kratších než jeden týden, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik by jich v celoročním průměru připadlo na dobu jeho dovolené čerpané vcelku. Pro pracovníky v dopravě, energetice, spojích a v zemědělství s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku určí počet pracovních dnů připadajících na dobu jejich dovolené ústřední orgány vykonávající státní správu v oborech dopravy, energetiky, pošt a telekomunikací, zemědělství a výživy.
Výklad
Stručně
Paragraf 101 zákona č. 42/1970 Sb. stanovuje základní délku dovolené na dva kalendářní týdny a upravuje podmínky pro nárok na delší dovolenou (tři nebo čtyři týdny) v závislosti na věku a délce pracovního poměru, přičemž delší nárok je nutné prokázat.
Co to znamená v praxi
Základní dovolená: Každý pracovník má nárok na minimálně dva kalendářní týdny dovolené ročně.
Delší dovolená podle věku a praxe: Pracovníci mohou mít nárok na tři týdny dovolené, pokud do konce roku dosáhnou 50 let, nedosáhnou 18 let, nebo mají alespoň pět let pracovního poměru po 18. roce věku. Nárok na čtyři týdny dovolené vzniká po 15 letech pracovního poměru po 18. roce věku.
Prokazování nároku: Pokud má pracovník nárok na delší než základní dovolenou, musí tento nárok prokázat nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém delší dovolenou uplatňuje.
Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba: U pracovníků s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se počet dnů dovolené počítá tak, aby odpovídal průměrnému počtu pracovních dnů, které by připadly na celou dovolenou.
Na co si dát pozor
Prokázání nároku: Je klíčové včas prokázat nárok na delší dovolenou, jinak nárok za daný rok zaniká.
Věk a délka pracovního poměru: Pro nárok na delší dovolenou se počítá délka pracovního poměru po dosažení 18 let věku.
Specifické profese: Pro některé profese (doprava, energetika, spoje, zemědělství) s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou mohou být pravidla pro výpočet dnů dovolené stanovena ústředními orgány.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.