Stručně: Paragraf 201 zákona č. 42/1970 Sb., zákoníku práce, upravuje právo organizace, která uhradila škodu poškozenému, na náhradu této škody od osoby, která za ni odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře odpovědnosti této osoby.
§ 201
(1) Organizace, která nahradila poškozenému škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.
(2) Jde-li o náhradu škody při nemoci z povolání, má organizace, která škodu uhradila, nárok na náhradu vůči všem organizacím, u nichž postižený pracovník pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto organizací za uvedených podmínek.
Výklad
Stručně
Paragraf 201 zákona č. 42/1970 Sb., zákoníku práce, upravuje právo organizace, která uhradila škodu poškozenému, na náhradu této škody od osoby, která za ni odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře odpovědnosti této osoby.
Co to znamená v praxi
Pokud organizace zaplatí poškozenému škodu, kterou způsobil někdo jiný, může se domáhat vrácení této částky od skutečného viníka.
Rozsah, v jakém organizace může požadovat náhradu, se řídí mírou odpovědnosti viníka vůči poškozenému.
V případě nemoci z povolání, pokud organizace uhradí škodu, má právo na náhradu od všech organizací, u nichž postižený pracovník pracoval za podmínek vedoucích k nemoci z povolání.
U nemocí z povolání se náhrada rozděluje mezi organizace podle doby, po kterou u nich pracovník za rizikových podmínek působil.
Na co si dát pozor
Ustanovení umožňuje odchylnou dohodu o rozsahu náhrady mezi organizací a viníkem, pokud k ní dojde předem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.