Stručně: Paragraf 245 zákona č. 42/1970 Sb., zákoníku práce, stanovuje, za jakých podmínek je možné odstoupit od smlouvy v pracovněprávních vztazích a jaké jsou právní důsledky takového odstoupení.
§ 245 ZAJIŠTĚNÍ PRÁV A POVINNOSTÍ Z PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
(1) Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoníku stanoveno nebo účastníky dohodnuto.
(2) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li tímto zákoníkem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.
(3) Od pracovní smlouvy lze odstoupit (§ 33 odst. 2), jen dokud pracovník nenastoupil do práce.
(4) Účastník, který jednal v omylu, který druhému účastníku musel být znám, má právo od smlouvy odstoupit, jestliže se omyl týká takové okolnosti, že by bez něho ke smlouvě nedošlo.
HLAVA DRUHÁ
Výklad
Stručně
Paragraf 245 zákona č. 42/1970 Sb., zákoníku práce, stanovuje, za jakých podmínek je možné odstoupit od smlouvy v pracovněprávních vztazích a jaké jsou právní důsledky takového odstoupení.
Co to znamená v praxi
Od smlouvy lze odstoupit pouze tehdy, pokud to zákoník práce výslovně umožňuje, nebo pokud se na tom účastníci smlouvy dohodli.
Odstoupením se smlouva ruší od samého počátku, jako by nikdy nebyla uzavřena, pokud zákoník práce nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.
Od pracovní smlouvy je možné odstoupit pouze do doby, než zaměstnanec skutečně nastoupí do práce.
Pokud jeden z účastníků jednal v omylu, který druhému účastníkovi musel být znám a který byl pro uzavření smlouvy zásadní, má právo od smlouvy odstoupit.
Na co si dát pozor
Možnost odstoupení od smlouvy je v pracovněprávních vztazích omezena a není volná jako v jiných oblastech práva.
Pro odstoupení od pracovní smlouvy je klíčové, zda zaměstnanec již nastoupil do práce, nebo ne.
Omyl, který zakládá právo na odstoupení, musí být druhé straně znám a musí být podstatný pro uzavření smlouvy.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.