Stručně: Paragraf 45 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví, že pracovní poměr končí uplynutím výpovědní lhůty, jejíž délka je stejná pro obě strany a odvíjí se od věku pracovníka, přičemž začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
§ 45 Výpovědní lhůty
(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní lhůty.
(2) Výpovědní lhůty jsou stejné pro organizaci i pracovníka a činí
a) jeden měsíc u pracovníků do 30 let věku,
b) dva měsíce u pracovníků od 30 let do 40 let věku,
c) tři měsíce u pracovníků od 40 let věku.
(3) Výpovědní lhůta začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pro délku výpovědní lhůty je rozhodující věk, jehož pracovník dosáhne do konce kalendářního roku, ve kterém počne běžet výpovědní lhůta.
Výklad
Stručně
Paragraf 45 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví, že pracovní poměr končí uplynutím výpovědní lhůty, jejíž délka je stejná pro obě strany a odvíjí se od věku pracovníka, přičemž začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Co to znamená v praxi
Pokud je dána výpověď, pracovní poměr neskončí okamžitě, ale až po uplynutí stanovené výpovědní lhůty.
Délka výpovědní lhůty se liší podle věku pracovníka: jeden měsíc pro pracovníky do 30 let, dva měsíce pro pracovníky od 30 do 40 let a tři měsíce pro pracovníky od 40 let.
Výpovědní lhůta se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena.
Pro určení délky výpovědní lhůty je rozhodující věk, kterého pracovník dosáhne do konce kalendářního roku, ve kterém výpovědní lhůta začne běžet.
Na co si dát pozor
Délka výpovědní lhůty je pevně stanovena zákonem a nelze ji zkracovat ani prodlužovat, pokud se na tom obě strany nedohodnou jinak (což tento paragraf neřeší).
Věk pracovníka se posuzuje k určitému datu, což může ovlivnit délku výpovědní lhůty, pokud se pracovník blíží věkové hranici.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.