Stručně: Paragraf 61 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví, jaké nároky má zaměstnanec v případě, že zaměstnavatel s ním neplatně rozváže pracovní poměr, a to v závislosti na tom, zda zaměstnanec trvá na dalším zaměstnávání, či nikoliv.
§ 61 Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru
(1) Dala-li organizace pracovníku neplatnou výpověď nebo zrušila-li s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li pracovník organizaci, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnávala, jeho pracovní poměr trvá i nadále a organizace je povinna poskytnout mu náhradu mzdy. Tato náhrada přísluší pracovníku ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil organizaci, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu organizace umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru; za dobu před uplatněním neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu mu však tato náhrada přísluší nejdéle za jeden měsíc.
(2) Rozvázala-li organizace pracovní poměr neplatně, avšak pracovník netrvá na tom, aby ho organizace dále zaměstnávala, platí, pokud se s organizací nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,
a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní lhůty,
b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto případech má pracovník nárok na náhradu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní lhůty.
Výklad
Stručně
Paragraf 61 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví, jaké nároky má zaměstnanec v případě, že zaměstnavatel s ním neplatně rozváže pracovní poměr, a to v závislosti na tom, zda zaměstnanec trvá na dalším zaměstnávání, či nikoliv.
Co to znamená v praxi
Pokud zaměstnavatel neplatně ukončí pracovní poměr (výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době) a zaměstnanec oznámí, že chce dál pracovat, pracovní poměr trvá. Zaměstnavatel mu musí vyplatit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku od doby, kdy zaměstnanec oznámil svůj zájem pokračovat v práci, až do doby, kdy mu to zaměstnavatel umožní nebo kdy pracovní poměr platně skončí.
Náhrada mzdy za dobu předtím, než zaměstnanec uplatnil neplatnost rozvázání pracovního poměru u soudu, je omezena na maximálně jeden měsíc.
Pokud zaměstnavatel neplatně ukončí pracovní poměr, ale zaměstnanec už nechce dál pracovat, platí, že pracovní poměr skončil dohodou. V takovém případě má zaměstnanec nárok na náhradu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní lhůty.
Na co si dát pozor
Zaměstnanec musí aktivně oznámit zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, aby mu vznikl nárok na náhradu mzdy za celou dobu trvání sporu.
Nárok na náhradu mzdy je omezen na jeden měsíc, pokud zaměstnanec neplatnost rozvázání pracovního poměru neuplatní u soudu včas.
Pokud zaměstnanec netrvá na dalším zaměstnávání, je důležité si uvědomit, že pracovní poměr se považuje za ukončený dohodou, což může mít vliv na další nároky.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.