§ 8 Vyhláška o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje

§ 8 [K § 24 odst. 7 a § 66 odst. 6 písm. c) atomového zákona] (1) Postupy optimalizace radiační ochrany musí každý, kdo provádí činnosti v rámci expozičních situací, používat pravidelně tak, aby nebyly opomenuty nově vzniklé podmínky pro příslušnou expoziční situaci nebo nové možnosti zajištění radiační ochrany pro tuto expoziční situaci, a to zejména dojde-li k překročení limitů ozáření, stanovených dávkových optimalizačních mezí nebo referenčních úrovní. (2) U lékařského ozáření pro radioterapeutické účely, včetně léčebných aplikací radionuklidu, musí být ozáření cílových objemů u každé fyzické osoby podstupující léčbu jednotlivě plánováno a jejich dosažení odpovídajícím způsobem ověřeno, přičemž musí být vzato v úvahu, že dávky pro objemy a tkáně, které nejsou cílové, musí být tak nízké, jak je to při zamýšleném radioterapeutickém účelu ozáření rozumně dosažitelné. (3) Při stanovování dávkových optimalizačních mezí pro radiační činnost nebo zdroj ionizujícího záření musí být zohledněny a) dosavadní zkušenosti s podobnými činnostmi a zdroji ionizujícího záření tak, aby úroveň radiační ochrany nebyla nižší, než již bylo dosaženo, a b) vlivy jiných činností a zdrojů ionizujícího záření tak, aby nehrozilo překročení limitů ozáření. (4) Při optimalizaci radiační ochrany musí být postup této optimalizace dokumentován. (5) Postupy optimalizace radiační ochrany musí a) systematicky a strukturovaně popisovat postup této optimalizace, b) zohlednit všechna významná hlediska v expoziční situaci použitá při této optimalizaci a c) obsahovat použité varianty zajištění radiační ochrany a reprezentativní znaky.