§ 328 Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Důvody pro neuznání rozhodnutí

Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 422/2022 Sb. · § 328 · Trestní právo
§ 328 Důvody pro neuznání rozhodnutí (1) Samosoudce nemusí uznat rozhodnutí jiného členského státu, pokud a) uznání a výkon takového rozhodnutí by byly v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté, b) by skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze rozhodnutí jiného členského státu neuznat pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu, c) osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, požívá podle právního řádu České republiky nebo mezinárodního práva výsad a imunit, pro které je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, d) osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, by nebyla podle právního řádu České republiky vzhledem k svému věku odpovědná za trestný čin, e) délka, po kterou mají být trest, ochranné opatření, dohled, přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost vykonávány, činila v době doručení takového rozhodnutí soudu méně než 6 měsíců; nelze-li výkonu dosáhnout jinak, lze rozhodnutí uznat a vykonat i v tomto případě, f) takové rozhodnutí bylo vydáno v řízení vedeném v nepřítomnosti osoby, vůči níž směřuje, ledaže 1. byla včas osobně předvolána, a tudíž informována o datu a místu konání nařízeného jednání soudu, které vedlo k vydání rozhodnutí, nebo jiným způsobem obdržela úřední informaci o datu a místu konání nařízeného jednání soudu tak, že bylo jednoznačně zjištěno, že o plánovaném jednání soudu věděla a byla informována, že jednání může být konáno a rozhodnutí vyneseno i v její nepřítomnosti, 2. věděla o nařízeném jednání soudu a pověřila obhájce, kterého si sama zvolila, nebo který jí byl ustanoven, aby ji na jednání soudu obhajoval, a ten tak učinil, nebo 3. poté, co jí bylo osobně doručeno rozhodnutí a byla výslovně poučena o svém právu na nové projednání věci nebo právu na podání opravného prostředku, jejichž využití umožňuje její účast v novém nebo opravném řízení, opětovné posouzení nebo přezkoumání věci a provedení nových důkazů a může vést ke změně původního rozhodnutí, se takového práva výslovně vzdala, nebo je v příslušné lhůtě neuplatnila nebo opravný prostředek vzala zpět, g) uložený trest, ochranné opatření, přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost zahrnují takové opatření zdravotní péče, které nelze s ohledem na právní řád České republiky nebo na její systém zdravotnictví v České republice vykonat, h) výkon trestu uloženého takovým rozhodnutím je podle právního řádu České republiky promlčen a takové rozhodnutí bylo vydáno pro skutek, jehož stíhání je podle právního řádu České republiky v pravomoci orgánů České republiky, i) jde o rozhodnutí vydané pro skutek spáchaný zcela nebo zčásti na území České republiky nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla nebo letadla anebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice; přitom zohlední zejména okolnosti spáchání skutku, nebo j) takové rozhodnutí neobdržel, k takovému rozhodnutí není připojeno osvědčení na stanoveném formuláři, toto osvědčení je zjevně neúplné, neodpovídá obsahu rozhodnutí, k němuž je připojeno, nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky přijmout. (2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby, státního zástupce nebo samosoudce Nejvyšší soud. (3) Před rozhodnutím o neuznání z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. j) samosoudce vyzve příslušný orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě jím stanovené zaslal rozhodnutí, osvědčení, jeho opravené znění nebo překlad osvědčení do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, nemusí uznat rozhodnutí. (4) Jsou-li dány důvody pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu uvedené v odstavci 1 písm. a), e), f), g) nebo i), samosoudce si před rozhodnutím o neuznání takového rozhodnutí vždy vyžádá stanovisko příslušného orgánu jiného členského státu, takové stanovisko si může vyžádat rovněž, je-li dán jiný důvod pro neuznání.“. 193. V § 329 odst. 1 se slova „není-li dán důvod“ nahrazují slovy „nevyužije-li samosoudce podle § 328 odst. 1 některý z důvodů“. 194. V § 331 odst. 2 větě druhé se za slova „uvedený v“ vkládají slova „§ 326 odst. 2, může ukončit řízení. Shledá-li důvod uvedený v“. 195. V § 333 odst. 4 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c). 196. V § 333 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Samosoudce může učinit opatření směřující k upuštění od výkonu uznaného rozhodnutí jiného členského státu také v případě, že a) osobu, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, nelze nalézt na území České republiky, nebo b) osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, již nemá v České republice obvyklé bydliště, a tato skutečnost brání řádnému výkonu rozhodnutí.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 197. V § 333 odst. 6 větě druhé a v § 333 odst. 8 větě první se slova „až e)“ nahrazují slovy „a c) a v odstavci 5“. 198. V § 339 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 199. V § 347 odst. 1 písm. b) se slovo „skutek“ nahrazuje slovy „by skutek“ a slovo „nenaplňuje“ se nahrazuje slovem „nenaplňoval“. 200. V § 347 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou. 201. V § 347 odst. 1 písmeno g) zní: „g) ochranný příkaz v něm popsaný byl vydán pro skutek spáchaný zcela nebo zčásti na území České republiky nebo mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla nebo letadla anebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice; přitom zohlední zejména okolnosti spáchání skutku, nebo“. 202. V § 347 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno h), které zní: „h) je zjevně neúplný nebo není přeložen do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze evropský ochranný příkaz podle prohlášení České republiky přijmout.“. 203. V § 347 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 204. V § 347 odst. 3 se věta první zrušuje. 205. V § 347 odst. 3 větě první se za slova „rozhodnutím o“ vkládají slova „neuznání z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. h)“. 206. V § 349 odst. 1 větě první se slova „, 3 a 4“ zrušují. 207. V § 349 odst. 2 větě druhé se za slova „uvedený v“ vkládají slova „§ 345 odst. 2 nebo v § 352 odst. 1 větě druhé, ukončí řízení. Shledá-li důvod uvedený v“. 208. V § 350 odst. 2 větě druhé, § 354 odst. 2, § 360 odst. 2 větě druhé, § 360 odst. 3, § 363 a v § 392 odst. 1 větě druhé se slovo „právním“ zrušuje. 209. V § 351 odst. 1 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje slovy „1 písm. h)“. 210. V § 351 odstavec 3 zní: „(3) Samosoudce bez zbytečného odkladu rozhodne o zrušení návazného opatření, pokud a) příslušný orgán jiného členského státu vyrozumí soud o zrušení evropského ochranného příkazu, nebo b) nastane jiná skutečnost, v jejímž důsledku nelze pokračovat ve výkonu návazného opatření uloženého na základě uznaného evropského ochranného příkazu.“. 211. V § 351 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Samosoudce může rozhodnout o zrušení návazného opatření, pokud a) příslušný orgán jiného členského státu vyrozumí soud, že netrvá na dalším výkonu návazného opatření uloženého na základě původního evropského ochranného příkazu, b) se chráněná osoba přestala zdržovat na území České republiky nebo zde již nemá bydliště, nebo c) jde o případ uvedený v § 352 odst. 2 větě druhé.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 212. V § 351 odst. 5 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavců 3 a 4“. 213. V § 352 odst. 2 větě druhé se slovo „rozhodne“ nahrazuje slovy „může rozhodnout“. 214. V § 360 odst. 1 se slova „a odst. 6 až 9“ nahrazují slovy „, § 48 odst. 6 až 9 a § 48a“. 215. V § 362 odst. 1 větě první se slovo „sdělí“ nahrazuje slovem „může“, slovo „neprodleně“ se nahrazuje slovem „sdělit“ a slovo „požádá“ se nahrazuje slovem „požádat“. 216. V § 365 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „odmítne“ nahrazuje slovy „může odmítnout“. 217. V § 366 odst. 1 větě první se slova „není-li dán důvod“ nahrazují slovy „nevyužije-li justiční orgán některý z důvodů“ a slova „justiční orgán o tom sepíše“ se nahrazují slovy „sepíše o tom“. 218. V § 367 odstavec 1 zní: „(1) Justiční orgán vykoná evropský vyšetřovací příkaz prostřednictvím jiného úkonu právní pomoci, než který je v něm uveden, pokud důkaz má být na základě evropského vyšetřovacího příkazu opatřen úkonem právní pomoci, který není v právním řádu České republiky upraven nebo by jej takovým úkonem nebylo možné opatřit v trestním řízení vedeném v České republice v obdobném vnitrostátním případě, ale lze jej opatřit jiným úkonem právní pomoci, který nezasahuje do práv dotčené osoby ve větší míře než úkon právní pomoci uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu.“. 219. V § 367 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Justiční orgán může vykonat evropský vyšetřovací příkaz prostřednictvím jiného úkonu právní pomoci, než který je v něm uveden, pokud důkaz lze opatřit jiným úkonem právní pomoci, který zasahuje do práv dotčené osoby v menší míře než úkon právní pomoci uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 220. V § 367 odst. 3 se slova „1 písm. a)“ nahrazují číslem „1“. 221. V § 367 odst. 4 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 222. V § 374 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Pokud je třeba provést úkon právní pomoci za účelem opatření důkazu pro trestní řízení v jiném členském státu, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vydá evropský vyšetřovací příkaz. Je-li evropský vyšetřovací příkaz vydáván v přípravném řízení za účelem provedení úkonu právní pomoci, který je v přípravném řízení oprávněn povolit nebo nařídit pouze soudce, soudce na návrh státního zástupce potvrdí evropský vyšetřovací příkaz pro tento úkon; nevyhoví-li návrhu, uvede současně důvody, pro které tak učinil. Návrh státního zástupce musí obsahovat odůvodnění nezbytnosti a přiměřenosti úkonu právní pomoci a zhodnocení splnění zákonných podmínek pro povolení nebo nařízení takového úkonu soudcem v obdobném vnitrostátním případu. Pokud je třeba vydat evropský vyšetřovací příkaz za účelem opatření důkazu, který státní zástupce potřebuje k zastupování obžaloby v řízení před soudem, může jej státní zástupce za tímto účelem z vlastního podnětu vydat i po podání obžaloby; věty druhá a třetí se užijí přiměřeně. (2) Evropský vyšetřovací příkaz se vydává na formuláři stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím evropský vyšetřovací příkaz48) a obsahuje náležitosti v něm uvedené. Pokud evropský vyšetřovací příkaz potvrzuje pro určitý úkon právní pomoci soudce nebo předseda senátu, uvede v potvrzení, že ve vztahu k tomuto úkonu jsou splněny podmínky pro jeho vydání. Evropský vyšetřovací příkaz musí být přeložen do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků členského státu, do kterého je zasílán, nebo do jazyka, v němž jej tento stát podle svého prohlášení přijímá46). Ustanovení § 45 odst. 1 se užije přiměřeně.“. 223. Za § 375 se vkládá nový § 375a, který zní:

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.