§ 16 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) – ÚČINNOST
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) · 423/2001 Sb. · § 16 · Zdravotnické a farmaceutické právo
§ 16 ÚČINNOST
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 423/2001 Sb.
A. Přírodní minerální vody se hodnotí:
a) podle celkové mineralizace jako minerální vody:
1. velmi slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek do 50 mg/l,
2. slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500 mg/l,
3. středně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 500 mg/l až 1500 mg/l,
4. silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mg/l až 5 g/l,
5. velmi silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek vyšším než 5 g/l;
b) podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek jako vody:
1. uhličité nad 1 g oxidu uhličitého/l vody,
2. sirné nad 2 mg titrovatelné síry (sulfan disociovaný v různém stupni a thiosírany)/l vody,
3. jodové nad 5 mg jodidů/l vody,
4. se zvýšeným obsahem: kyseliny křemičité (nad 70 mg/l vody), fluoridů (nad 2 mg/l vody), lithia (nad 3 mg/l), barya (nad 1 mg/l), stroncia (nad 5 mg/l), bromidů (nad 5 mg/l), jodidů (1-5 mg/l), kyseliny borité (nad 17 mg/l; 4 mg B/l), sulfanu (1-2 mg/l), arsenu (nad 0,4 mg/l);
c) podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH se vody rozdělují jen tehdy, jde-li o vody:
1. silně kyselé - s hodnotou pH pod 3,5,
2. silně alkalické - s hodnotou pH nad 8,5;
d) podle radioaktivity jako vody radonové s radioaktivitou nad 1,5 kBq/l vody způsobenou radonem 222Rn;
e) podle přirozené teploty u vývěru jako vody:
1. studené s teplotou do 20 °C,
2. termální, a to
- do 35 °C vody vlažné,
- do 42 °C vody teplé,
- nad 42 °C vody horké;
f) podle osmotického tlaku:
1. hypotonické s osmotickým tlakem menším než 710 kPa (280 mOsm),
2. isotonické s osmotickým tlakem 710 - 760 kPa (280 - 300 mOsm),
3. hypertonické s osmotickým tlakem nad 760 kPa (300 mOsm);
g) podle hlavních složek (tj. složek, které jsou v součtu součinů látkové koncentrace a nábojového čísla všech aniontů zastoupeny nejméně 20 %, rovněž tak pro kationty). Typ vody se charakterizuje v pořadí od nejvíce zastoupených složek, a to nejprve pro anionty, potom pro kationty;
h) podle využitelnosti jako léčivé, pokud jich lze na základě odborného posudku využít k léčbě;
i) podle vlastností jako stabilní, pokud jejich teplota, celková mineralizace a obsah volného CO2 kolísá pouze v rámci přirozených výkyvů (zpravidla ne více než ± 20 %) a typ vody stanovený podle písmene g) se nemění. U vod, jejichž léčivost se opírá o určitou složku chemismu (např. J, obsah titrovatelné síry) nebo o radioaktivitu, nadřazuje se hodnocení stability této složce s kolísáním ne více než ± 30 %. Minimální hodnoty nesmí klesat pod limitní hodnoty.
B. Peloidy se dělí podle povahy původní matrice a přírodních podmínek v místě vzniku na:
a) humolity, vznikající převážně rozkladem rostlinného materiálu. Humolity jsou
1. rašeliny (vznikají rozkladem rostlinné hmoty v prostředí prosté, popř. slabě mineralizované vody),
2. slatiny (vznikají v prostředí minerální vody, obsah organických látek v sušině je větší než 50 %),
3. slatinné zeminy (slatiny s významným podílem anorganického materiálu, s obsahem organických látek v sušině menším než 50 %);
b) bahna, vznikající převážně sedimentací materiálu anorganického původu.
C. Přírodním zdrojem plynu se rozumí plyn vyvěrající z podloží buď v doprovodu přírodní minerální vody nebo samostatně, popřípadě separovaný z uhličité minerální vody. Přírodním oxidem uhličitým je plyn, který obsahuje nejméně 90 % oxidu uhličitého, pro aplikaci plynových injekcí nejméně 96 % oxidu uhličitého.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 423/2001 Sb.
I. Obsah komplexních analýz zdrojů
A. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody:
a) místo a název zdroje minerální vody,
b) datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní analýzy,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu vody u vývěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje,
e) popis vody a její změny během skladování, její senzorické vlastnosti,
f) fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH, oxidačně-redukční potenciál, elektrolytická vodivost při 20 °C, absorbance při 254 a 436nm, hustota a osmotický tlak. Hodnota pH a oxidačně-redukčního potenciálu se měří při odběru),
g) obsah anorganických složek (kationty, anionty, nedisociované složky a odparek při 180 °C), a to hmotnostních koncentrací v mg/l, látkových koncentrací v mmol/l, součin látkových koncentrací a nábojového čísla uvedených složek a jejich procentuální zastoupení,
h) obsah vybraných organických složek (těkavé halogenované deriváty uhlovodíků, polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky, pesticidy, anionaktivní tenzidy a nepolární extrahovatelné látky),
i) obsah radioaktivních složek (U, celk. obj. aktivita alfa a beta, 226Ra, popř. 222Rn),
j) obsah kyselých (CO2 a H2S) a nekyselých plynů (H2, N2, O2, He, Ar a plynných uhlovodíků),
k) klasifikace vody dle hlavních složek,
l) balneotechnické a celkové zhodnocení.
B. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu:
a) místo, popis a název lokality zdroje peloidu;
b) datum a místo, hloubka a typ odběru vzorků (vrtaná sonda, kopaná sonda), datum provedení poslední komplexní analýzy;
c) klimatické podmínky odběru vzorků;
d) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali;
e) všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, reakce s 5% HCl, přítomnost příměsí, všeobecné údaje o složení-ztráta vody sušením při 105 °C, % sušiny, % popelovin a ztráta žíháním sušiny, reakce pH původního vzorku, stupeň rozložení);
f) chemická analýza, jejíž součástí je stanovení:
1. podílu popelovin rozpustných a nerozpustných v 10% HCl v přepočtu na původní vzorek, sušinu a popelovinu,
2. stanovení skupinového složení organických složek (extrahovatelné bitumeny, rozpustné sacharidy, celulózy a hemicelulózy, huminové kyseliny, fulvokyseliny, lignin, huminy, popřípadě jiné doprovodné látky humusu) v původním vzorku a v přepočtu na sušinu a organickou hmotu;
g) obsah síry v původním vzorku a v přepočtu na sušinu;
h) chemická analýza 2% vodního výluhu sušiny (hlavní a vedlejší složky, odparek při 105 °C) v mg, mval a mmol v přepočtu na 100 g sušiny, pH, vodivost při 20 °C a barvu výluhu (mg/l Pt);
i) objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny;
j) vodní kapacita v přepočtu na g původního vzorku a sušiny;
k) obsah vody v původním vzorku a ve vzorku při 100% a 80% nasycení vodou;
l) sorpční kapacita;
m) měrná hmotnost sušiny;
n) bobtnavost;
o) mísicí poměry;
p) termofyzikální vlastnosti;
q) balneotechnické hodnocení.
C. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu:
a) místo a název zdroje plynu,
b) datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní analýzy,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu plynu u vývěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje,
e) obsah oxidu uhličitého, sulfánu a nekyselých plynů (H2, N2, O2, He, Ar a plynných uhlovodíků),
f) obsah radonu.
Součástí komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody je i výsledek mikrobiologického šetření podle přílohy č. 3. Podle aktuálních podmínek se rozsah komplexní analýzy doplňuje o stanovení cizorodých látek (těžké kovy, pesticidy, látky ropného původu a další).
II. Obsah kontrolních analýz zdrojů
A. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody:
a) místo a název zdroje minerální vody,
b) datum a místo odběru vzorků,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vody, vzduchu, vydatnost zdroje),
e) fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH, elektrická vodivost),
f) obsah vybraných anorganických složek (kationty Na+, Mg2+, Ca2+, Fe2+, anionty Cl-, SO42-, HCO3-, NO2-, NO3-, u vod klasifikovaných jako jodové J“) v mg/l a v mmol/l,
g) obsah plynů CO2 a H2S v mg/l u vod klasifikovaných jako uhličité a sirovodíkové,
h) u vod klasifikovaných jako radonové aktivita 222Rn u vývěru.
B. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu:
a) místo a název ložiska zdroje peloidu,
b) datum a místo odběru vzorku (hloubka, typ odběru),
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorek odebrali a analyzovali,
d) všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, přítomnost příměsí, % sušiny, % popelovin, pH původního vzorku, stupeň rozložení),
e) vodní kapacita a objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny,
f) obsah vody v původním vzorku,
g) bobtnavost.
C. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu:
a) místo a název zdroje minerální vody,
b) datum a místo odběru vzorků,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vzduchu, vydatnost zdroje),
e) obsah oxidu uhličitého, sulfánu a celkový obsah nekyselých plynů.
Pokud se požaduje mikrobiologické šetření, zůstává jeho rozsah podle přílohy č. 3. Rozsah kontrolní analýzy je možné doplnit o stanovení dalších vybraných hodnot podle konkrétních podmínek zdroje.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 423/2001 Sb.
A. Požadavky na jakost zdrojů minerálních vod
Vztahuje se na zdroje přírodních minerálních vod určených k plnění do lahví a na přírodní léčivé zdroje minerálních vod.
MIKROBIOLOGICKÉ a BIOLOGICKÉ UKAZATELE
č.ukazateljednotkalimittyp limitupoznámky1.Escherichia coliKTJ/250 ml0NMH2.koliformní bakterieKTJ/250 ml0MH3.enterokokyKTJ/250 ml0NMH4.Pseudomonas aeruginosaKTJ/250 ml0NMH5.počet kolonií 22 °CKTJ/ml20MH6.počet kolonií 36 °CKTJ/ml5MH7.siřičitany redukující střevní sporulující anaerobní bakterieKTJ/50 ml0MH8.mikroskopický obraz: živé organizmyjedinci/1 ml0MH19.mikroskopický obraz: mrtvé organizmyjedinci/1 ml0MH1
B. Požadavky na jakost přírodních léčivých zdrojů - peloidů
Vztahuje se na nativní peloidy i na terapeutické peloidní aplikace (zábaly, koupele, obklady, vaginální tampony).
MIKROBIOLOGICKÉ UKAZATELE
č.ukazateljednotkalimittyp limitupoznámky1.Escherichia coliKTJ/1 g10NMH2.koliformní bakterieKTJ/1 g100MH3.enterokokyKTJ/1 g10NMH4.Pseudomonas aeruginosaKTJ/1 g10NMH5.Staphylococcus aureusKTJ/1 g10NMH6.Clostridium perfringensKTJ/1 g10MH7.Candida albicansKTJ/1 g10NMH8.počet kolonií 22 °CKTJ/1 g--39.počet kolonií 36 °CKTJ/1 g--310.dermatofytaKTJ/1 g0NMH2
Vysvětlivky:
KTJ - kolonii tvořící jednotka
NMH - nejvyšší mezní hodnota, jejíž překročení vylučuje využívání zdroje
MH - mezní hodnota, jejímž překročením ztrácí zdroj vyhovující jakost v daném ukazateli; má indikační funkci a při jejím překročení je nutno přijmout příslušná opatření
Pozn. 1 Týká se zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci povrchovou vodou
Pozn. 2 Týká se regenerovaných peloidů
Pozn. 3 Stanovení kultivovatelných mikroorganismů - počet kolonií 22 °C a 36 °C je stanovením orientačním, nemá význam hygienický, je však důležité pro posouzení celkového mikrobiálního oživení peloidu
2) § 4 odst. 3 vyhlášky č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.
3) Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.
4) Například nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.