§ 180k Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Přechodná ustanovení

§ 180k Přechodná ustanovení Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou působností.“. 360. V § 182 odst. 1 písmeno b) zní: „b) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství27), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza,“. 361. V § 182 odst. 1 písmeno f) zní: „f) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt,“. 362. V § 182 se na konci odstavce 1 doplňují písmena g) a h), která znějí: „g) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu, h) vzor tiskopisu protokolu podle § 117a odst. 4 a podmínky jeho zpracování.“. 363. V § 182a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců.“. Čl. II 1. Řízení podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Průkazy o povolení k pobytu vydané podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za průkazy o povolení k pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Průkaz o povolení k pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a lze jej vydávat nejdéle do 31. prosince 2012. 4. Řízení o udělení, prodloužení platnosti a doby pobytu na dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu, prodloužení doby platnosti těchto oprávnění a řízení o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu zahájená do 31. prosince 2010 dokončí ministerstvo podle dosavadní právní úpravy. 5. Podmínky trvání zajištění cizince, o kterém bylo rozhodnuto podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Čl. III Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 8 zní: „(8) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování.“. 2. V § 2 se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Původcem pronásledování nebo vážné újmy (§ 14a) se rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou. (10) Za pronásledování nebo vážnou újmu se nepovažuje, může-li cizinec s přihlédnutím k osobní situaci nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování nebo vážné újmy vztahuje pouze na část území státu.“. Dosavadní odstavce 9 až 13 se označují jako odstavce 11 až 15. 3. V názvu hlavy II se slovo „VÍZUM“ nahrazuje slovem „OSVĚDČENÍ“. 4. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za prohlášení o mezinárodní ochraně se dále nepovažuje projev vůle cizince podle odstavce 1, učinil-li cizinec toto prohlášení po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany a po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zvláštního právního předpisu14).“. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Cizinci, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo ji osvědčil čestným prohlášením, se vydá osvědčení o prohlášení o mezinárodní ochraně (dále jen „osvědčení“).“. 6. V § 3a písm. a) bodě 4 se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009“. 7. § 3c až 3f včetně poznámky pod čarou č. 4 znějí: