§ 60 Zákon o doplňkovém penzijním spoření – ÚPLATA PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, POPLATKY A ÚPLATA ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

§ 60 ÚPLATA PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, POPLATKY A ÚPLATA ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ (1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu účastnického fondu; tato úplata je tvořena a) úplatou za obhospodařování majetku v účastnických fondech a b) úplatou za zhodnocení majetku v účastnických fondech. (2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti se svým podnikáním v doplňkovém penzijním spoření třetím osobám, zejména a) úplata za výkon činnosti depozitáře účastnického fondu a auditora, b) poplatky hrazené bance, c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti nabízejícím a zprostředkovávajícím doplňkové penzijní spoření (§ 74) a provádějícím správu smluv o doplňkovém penzijním spoření a související činnosti, d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry a e) náklady na propagaci a reklamu. (3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí v případě povinného konzervativního fondu překročit 0,4 % a v případě ostatních účastnických fondů 1 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu. Takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu účastnického fondu za každý den příslušného období. (4) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je v případě povinného konzervativního fondu nejvýše 10 % a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období. (5) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota penzijní jednotky účastnického fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu. (6) Průměrná hodnota penzijní jednotky účastnického fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot penzijních jednotek účastnického fondu za každý den příslušného období. (7) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu kolektivního investování.