Zákon o zaměstnanosti · 435/2004 Sb. · § 147a · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 147a zákona o zaměstnanosti ukládá zaměstnancům Úřadu práce a Státního úřadu inspekce práce povinnost mlčenlivosti o informacích získaných při výkonu jejich práce, která trvá i po skončení zaměstnání, a zároveň stanovuje výjimky z této povinnosti a povinnost poskytovat informace veřejnému ochránci práv.
§ 147a
(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v Úřadu práce jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu generální ředitel Úřadu práce. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů71a).
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje rovněž na zaměstnance státu zařazené k výkonu práce ve Státním úřadu inspekce práce, kteří vykonávají kontrolu podle tohoto zákona, s tím, že povinnosti mlčenlivosti je může ve veřejném zájmu zbavit generální inspektor Státního úřadu inspekce práce.
(3) Zaměstnanci státu podle odstavců 1 a 2 jsou povinni na žádost poskytnout veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti s výkonem působnosti podle zákona o veřejném ochránci práv a ochránci práv dětí.
Výklad
Stručně
Paragraf 147a zákona o zaměstnanosti ukládá zaměstnancům Úřadu práce a Státního úřadu inspekce práce povinnost mlčenlivosti o informacích získaných při výkonu jejich práce, která trvá i po skončení zaměstnání, a zároveň stanovuje výjimky z této povinnosti a povinnost poskytovat informace veřejnému ochránci práv.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanci Úřadu práce a Státního úřadu inspekce práce nesmí sdělovat informace, které se dozvěděli při práci, například o žadatelích o podporu nebo o kontrolovaných subjektech.
Tato povinnost mlčenlivosti je trvalá a platí i poté, co zaměstnanec odejde z Úřadu práce nebo Státního úřadu inspekce práce.
Z povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance zbavit buď osoba, které se informace týkají, nebo v případě Úřadu práce generální ředitel Úřadu práce, a v případě Státního úřadu inspekce práce generální inspektor Státního úřadu inspekce práce, a to ve veřejném zájmu.
Zaměstnanci jsou povinni poskytnout informace veřejnému ochránci práv a ochránci práv dětí, pokud si je vyžádají v souvislosti s výkonem své působnosti.
Na co si dát pozor
Povinnost mlčenlivosti není absolutní; existují zákonem stanovené výjimky, například povinnost oznamovat určité skutečnosti příslušným orgánům podle jiných právních předpisů.
Generální ředitel Úřadu práce nebo generální inspektor Státního úřadu inspekce práce může zbavit zaměstnance mlčenlivosti pouze ve veřejném zájmu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.