Zákon o zaměstnanosti · 435/2004 Sb. · § 2 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 2 zákona o zaměstnanosti definuje, co všechno spadá pod státní politiku zaměstnanosti v České republice, kdo ji vytváří a kdo ji vykonává.
§ 2 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména
a) zabezpečování práva na zaměstnání,
b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,
c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu,
d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,
e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,
f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,
g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,
h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce,
i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,
k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce,
l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.
(2) Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů.
(3) Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b) Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“)75).
Výklad
Stručně
Paragraf 2 zákona o zaměstnanosti definuje, co všechno spadá pod státní politiku zaměstnanosti v České republice, kdo ji vytváří a kdo ji vykonává.
Co to znamená v praxi
Státní politika zaměstnanosti se snaží zajistit právo na zaměstnání, sleduje trh práce a vytváří programy pro uplatnění lidí.
Zahrnuje aktivní opatření, jako je poskytování informací, poradenství, zprostředkování práce, rekvalifikace a podpora v nezaměstnanosti.
Důležitou součástí je podpora rovného zacházení a zaměstnávání znevýhodněných skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením.
Na tvorbě a provádění této politiky se podílí stát (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce) a další subjekty, například zaměstnavatelé a odbory.
Na co si dát pozor
Státní politika zaměstnanosti se zaměřuje na širokou škálu činností, od sledování trhu práce až po konkrétní podporu jednotlivců.
Je zde kladen důraz na spolupráci mezi státem a dalšími aktéry na trhu práce.
Zákon výslovně zmiňuje opatření na podporu rovného zacházení a zaměstnávání znevýhodněných skupin.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.