§ 1 Zákon o hornickém pensijním pojištění – Okruh pojištěných osob.
Zákon o hornickém pensijním pojištění · 44/1947 Sb. · § 1 · Životní prostředí
Stručně: Paragraf 1 zákona č. 44/1947 Sb. stanovuje, které osoby jsou povinně pojištěny podle tohoto zákona, přičemž se jedná o zaměstnance pracující pod zemí nebo na povrchu v hornictví a v určitých typech podniků na dobývání nerostů, a dále upřesňuje, co se považuje za práci pod zemí.
§ 1 Okruh pojištěných osob.
(1) Pojištěním podle tohoto zákona je povinen, kdo na podkladě pracovního (služebního) nebo učňovského poměru je zaměstnán pod zemí nebo na povrchu
1. v hornictví (§ 131 obecného horního zákona),
2. v podnicích (závodech) na dobývání živic,
3. v podnicích (závodech) na dobývání kaolinu, magnesitu, žárovzdorných jílů, lupků, živce, sádrovce a křemence, dále křemene používaného pro výrobu ohnivzdorných výrobků a formovacích písků, pokud se dobývání děje po hornicku a je podrobeno hornopolicejnímu dozoru.
(2) Zaměstnanci národních podniků hornických, včetně zaměstnanců Ústředního ředitelství Československých dolů, národní podnik, se považují pro účely tohoto zákona za zaměstnance v hornictví podle odstavce 1, pokud nejsou vyňati z pojistné povinnosti podle § 2, odst. 1, č. 3 a 4.
(3) Ministr sociální péče v dohodě s ministrem průmyslu určí, po slyšení nositele pojištění (§ 80, odst. 1) a Ústřední rady odborů, vyhláškou v Úředním listě, podle skupin zaměstnání, které práce v hornictví se považují za práce pod zemí; stejným způsobem určí, které práce v uhelných lomech se kladou na roveň práci pod zemí. Za práci pod zemí se považuje u zaměstnanců pracujících pravidelně pod zemí také činnost, kterou z provozních důvodů nebo ve funkci člena závodní (podnikové) rady vykonávají na povrchu. U zaměstnanců na povrchu, kteří bývají přechodně zaměstnáváni z provozních důvodů také pracemi pod zemí, přihlíží se při určování doby práce pod zemí jen ke skutečně vykonávané práci pod zemí.
Výklad
Stručně
Paragraf 1 zákona č. 44/1947 Sb. stanovuje, které osoby jsou povinně pojištěny podle tohoto zákona, přičemž se jedná o zaměstnance pracující pod zemí nebo na povrchu v hornictví a v určitých typech podniků na dobývání nerostů, a dále upřesňuje, co se považuje za práci pod zemí.
Co to znamená v praxi
Povinné pojištění se vztahuje na zaměstnance v hornictví a v podnicích dobývajících živice, kaolin, magnezit, žárovzdorné jíly, lupek, živec, sádrovec, křemenec a křemen pro ohnivzdorné výrobky a formovací písky, pokud je dobývání prováděno hornickým způsobem a podléhá hornopolicejnímu dozoru.
Zaměstnanci národních podniků hornických, včetně zaměstnanců Ústředního ředitelství Československých dolů, národní podnik, jsou pro účely tohoto zákona považováni za zaměstnance v hornictví, pokud nejsou vyňati z pojistné povinnosti podle § 2, odst. 1, č. 3 a 4.
Ministr sociální péče ve spolupráci s ministrem průmyslu určí vyhláškou, které práce v hornictví se považují za práce pod zemí a které práce v uhelných lomech se jim kladou na roveň.
Za práci pod zemí se považuje i činnost vykonávaná na povrchu z provozních důvodů nebo ve funkci člena závodní rady u zaměstnanců pravidelně pracujících pod zemí; u zaměstnanců na povrchu, kteří přechodně pracují pod zemí, se započítává jen skutečně odpracovaná doba pod zemí.
Na co si dát pozor
Rozsah povinného pojištění je vázán na konkrétní typy činností a podniků, a to i s ohledem na způsob dobývání a podléhání hornopolicejnímu dozoru.
Definice práce pod zemí může být upřesněna vyhláškou ministra sociální péče a ministra průmyslu.
Pro některé zaměstnance se i práce na povrchu může považovat za práci pod zemí, zatímco u jiných se započítává pouze skutečně odpracovaná doba pod zemí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.