§ 11 Zákon o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací velitelského sboru vojska

§ 11 (1) Poddůstojníku z povolání, jehož služební poměr skončil přeložením do zálohy na vlastní žádost, náleží odstupné, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 2, konal-li službu v poměru poddůstojníka z povolání po dobu a) alespoň 5 let, avšak kratší než 10 let, ve výši pětinásobku měsíčního služného, které mu naposled příslušelo, b) alespoň 10 let, ve výši desítinásobku měsíčního služného, které mu naposled příslušelo. (2) Nárok na odstupné nemá poddůstojník, a) který se převádí do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby [§ 9, odst. 1, písm. b)], b) jemuž byly přiznány odpočivné platy (§ 10), c) který byl odsouzen, je-li s odsouzením spojena ztráta způsobilosti k dosažení veřejných úřadů nebo byla-li rozsudkem vyslovena ztráta hodnosti. (3) Délkou doby rozhodné pro stanovení výše odstupného podle odstavce 1 se rozumí doba strávená v poměru poddůstojníka z povolání, nebyla-li podle příslušných předpisů vyloučena ze započtení pro zvýšení služného. (4) Vyplacení odstupného podle odstavce 1 nevylučuje povinnost vojenské správy k vydání částek podle příslušných předpisů o přestupech v sociálním pojištění. (5) Poddůstojník z povolání, který byl přeložen do zálohy s odstupným, je povinen vrátit odstupné, a) bude-li opětně přijat za poddůstojníka z povolání nebo b) vstoupí-li po přeložení do zálohy s odstupným do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby. Podrobnosti o způsobu vrácení odstupného stanoví v případech podle písm. a) předchozí věty ministerstvo národní obrany, v případech podle písm. b) ministerstvo financí. (6) Přijme-li se za poddůstojníka z povolání osoba, která byla z poměru délesloužícího poddůstojníka přeložena do zálohy s odbytným, platí ustanovení odstavce 5 obdobně.