§ 33n Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) – Rozpočtové určení úhrady
Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) · 44/1988 Sb. · § 33n · Životní prostředí
Stručně: Paragraf 33n zákona 44/1988 stanovuje, jak se rozděluje výnos z úhrad za vytěžené nerosty mezi obce, kraje a státní rozpočet, přičemž rozdělení se liší podle druhu těženého nerostu a způsobu těžby.
§ 33n Rozpočtové určení úhrady
(1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výši
a) dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je z
1. 40 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno,
2. 40 % příjmem státního rozpočtu a
3. 20 % příjmem rozpočtu kraje,
b) dílčích úhrad z uhlí dobývaného hlubinným způsobem, ropy nebo hořlavého zemního plynu je z
1. 64 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání uhlí, ropy nebo hořlavého zemního plynu prováděno,
2. 15 % příjmem státního rozpočtu a
3. 21 % příjmem rozpočtu kraje, nebo
c) ostatní dílčí úhrady jsou z
1. 40 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ostatních nerostů prováděno,
2. 50 % příjmem státního rozpočtu a
3. 10 % příjmem rozpočtu kraje.
(2) Pokud bylo dobývání nerostů prováděno na území více obcí nebo krajů, a místo dobývání není možné určit, je část výnosu úhrady z vydobytých nerostů odpovídající dílčí úhradě příslušející obcím příjmem rozpočtu obcí a krajů v poměru ploch částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí podle stavu jejich území k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. Obdobně se postupuje v případě vyhrazených nerostů získaných při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území.
(3) Příslušenství sledující osud úhrady z vydobytých nerostů je příjmem státního rozpočtu.
Výklad
Stručně
Paragraf 33n zákona 44/1988 stanovuje, jak se rozděluje výnos z úhrad za vytěžené nerosty mezi obce, kraje a státní rozpočet, přičemž rozdělení se liší podle druhu těženého nerostu a způsobu těžby.
Co to znamená v praxi
Obce, na jejichž území probíhá těžba, získávají největší podíl z úhrady za vytěžené nerosty, což jim může pomoci kompenzovat dopady těžební činnosti.
Státní rozpočet a rozpočty krajů také obdrží část výnosu, což umožňuje financování širších veřejných potřeb a regionálního rozvoje.
Rozdělení výnosu je diferencované – například těžba hnědého uhlí povrchovým způsobem má jiné procentuální rozdělení než těžba ropy nebo jiných nerostů.
V případě, že se těžba nerostů provádí na území více obcí nebo krajů a nelze přesně určit místo dobývání, rozdělí se příjmy obcím a krajům poměrně podle plochy dobývacího prostoru na jejich území.
Na co si dát pozor
Je důležité přesně určit druh těženého nerostu a způsob těžby, protože to přímo ovlivňuje procentuální rozdělení výnosu mezi jednotlivé subjekty.
V případě těžby na území více obcí nebo krajů je klíčové správné určení poměru ploch částí dobývacího prostoru k 31. prosinci příslušného kalendářního roku pro spravedlivé rozdělení příjmů.
Příslušenství, které souvisí s úhradou z vydobytých nerostů, je vždy příjmem státního rozpočtu, nikoli obcí nebo krajů.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.