§ 628c Zákon o zmene právomoci súdov a o zmene a doplnení niektorých ustanovení z odboru súdnictva a štátnych notárstiev

§ 628c (1) Žádá-li o to cizozemský soud (úřad), lze svědky, znalce a účastníky vyslechnout i přísežně. Totéž platí, je-li třeba v cizině předložit přísežné prohlášení o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nebo zachování nároků. (2) Přísaha pro svědky a účastníky zní: „Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu soudem tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím.“ (3) Přísaha pro znalce zní: „Přísahám na svou čest, že posudek podám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ (4) Jde-li o přísahu následnou, znění přísahy se přiměřeně pozmění.“ 61. § 677 zní: „Ministr spravedlnosti vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.“ 62. § 678 zní: „(1) Ministr spravedlnosti může stanovit, které jednoduché úkony svěřené soudci mohou vykonávat správní zaměstnanci tím pověření. (2) Soudce, jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených správním zaměstnancům, a to buď vůbec nebo v jednotlivých případech. (3) Rozhodnutí vydanému ve věci vyřízené pověřeným správním zaměstnancem lze odporovat stejným opravným prostředkem jako rozhodnutí soudce. Opravný prostředek předloží se však nejprve soudci, který buď o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má vyhovět, nebo jej předloží soudu druhé stolice, aby o něm rozhodl. (4) Rozhodne-li soudce o opravném prostředku sám podle odstavce 3, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvé stolice. Odporovat mu lze podle obecných ustanovení.“ 63. Dosavadní § 678 se označí jako § 679. Článek II (1) Působnost soudu v poručenských věcech, uvedená v §§ 78, 80, 82, 86, 87, 89 a 90 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, se přenáší na orgán pověřený péčí o mládež příslušný pro obvod, v němž má chráněnec bydliště. (2) V rozsahu uvedeném v odstavci 1 přenáší se na orgán pověřený péčí o mládež působnost soudu v opatrovnických věcech nad majetkem dítěte, uvedená v § 60 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném. (3) Orgán pověřený péčí o mládež převezme sám poručenství nad nezletilcem, není-li tu vhodných osob povinných poručenství převzít. Převezme-li tento orgán nad nezletilcem poručenství, přezkoumává a schvaluje vyúčtování orgán, který rada okresního národního výboru určí. (4) Při výkonu působnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 řídí se orgán pověřený péčí o mládež a orgán určený podle odstavce 3 zásadami ustanovení §§ 254 až 261 občanského soudního řádu. (5) Na výkonný orgán okresního národního výboru přenáší se působnost soudu povolovat uzavření manželství osobám nezletilým, osobám stiženým duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutým. Výkonný orgán před rozhodnutím vyslechne takovou osobu, a to v nepřítomnosti jiných osob, aby se přesvědčil o tom, má-li skutečně vůli vstoupit v manželství; vyslechne i druhou osobu hodlající uzavřít manželství a vyšetří osobní vlastnosti obou. V rozhodnutí o povolení uzavřít manželství se uvede jméno a příjmení obou osob, které hodlají uzavřít manželství. (6) Kde se v jiných předpisech mluví o příslušnosti poručenského soudu, rozumí se tím soud, v jehož obvodu je orgán, který vykonává poručenskou péči nad nezletilcem. Článek III Zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, se mění a doplňuje takto: § 32 zní: „V rozhodnutí, jímž se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, je nutno upravit i práva a povinnosti rodičů stran dítěte a jeho majetku pro dobu po rozvodu.“ Článek IV Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 57/1955 Sb., kterým se upravuje urychlené vymáhání pohledávek na úhradu osobních potřeb nezletilých dětí, se mění a doplňuje takto: § 2 odst. 1 zní: „(1) Změní-li dlužník zaměstnavatele poté, kdy bylo povoleno zabavení jeho platu pro pohledávky na úhradu osobních potřeb nezletilých dětí, vztahuje se zákaz daný při povolení exekuce dlužníkovu zaměstnavateli (poddlužníkovi), aby dlužníkovi platil, jakož i zákaz daný dlužníkovi, aby jakkoliv nakládal se zabaveným platem, i na dlužníkův plat u každého dalšího zaměstnavatele (poddlužníka).“ Článek V Zákon č. 116/1951 Sb., o státním notářství, se mění a doplňuje takto: 1. § 15 odst. 1 zní: „(1) Mají-li být osvědčeny skutečnosti, které by mohly být podkladem pro uplatnění práv nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky, zřídí se, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3, o zjištění skutečností notářský zápis a žadateli se vydá z něho notářské osvědčení.“ 2. V § 15 odst. 2 se škrtá ustanovení pod písm. a) a ustanovení pod písm. b) až h) se označují písmeny a) až g). 3. K § 15 se připojuje odstavec 3, který zní: „(3) O zjištění skutečností, že někdo listinu vlastnoručně podepsal nebo že podpis vlastnoručně dříve učiněný uznal za vlastní, není třeba zřídit notářský zápis; postup státního notářství v těchto případech se řídí zvláštními předpisy.“ 4. Za § 33 se vkládá § 33a, který zní: „(1) Ministr spravedlnosti může stanovit, které jednoduché úkony svěřené notáři mohou vykonávat správní zaměstnanci tím pověření. (2) Notář, jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených správním zaměstnancům, a to buď vůbec nebo v jednotlivých případech. (3) Rozhodnutí vydanému ve věci vyřízené pověřeným správním zaměstnancem lze odporovat stejným opravným prostředkem jako rozhodnutí notáře. Opravný prostředek předloží se však nejprve notáři, který buď o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má vyhovět, nebo jej předloží příslušnému soudu, popřípadě orgánu, aby o něm rozhodl. (4) Rozhodne-li notář o opravném prostředku sám podle odstavce 3, považuje se jeho rozhodnutí za rozhodnutí notářství. Odporovat mu lze podle obecných ustanovení.“ Článek VI Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství, zní: „(2) Na činnost notářství dohlíží předseda lidového soudu, v jehož obvodu je notářství zřízeno.“ Článek VII Ustanovení tohoto zákona platí, pokud z věci nevyplývá jinak, i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky procesních úkonů, které nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány. Ustanovení § 405a a 405d občanského soudního řádu se nevztahují na spory zahájené před účinností tohoto zákona. Článek VIII Zrušují se ustanovení, která odporují tomuto zákonu. Zejména se zrušuje: 1. § 80 odst. 2 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, 2. § 4 zákona č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže. Článek IX Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Článek X Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. září 1959; provedou jej všichni členové vlády. Novotný v. r. Fierlinger v. r. Široký v. r. Dolanský v. r. Kopecký v. r. Barák v. r. inž. Šimůnek v. r. inž. Jankovcová v. r. dr. Kyselý v. r. Plojhar v. r. dr. Šlechta v. r. David v. r. Ďuriš v. r. Krajčír v. r. Krosnář v. r. generálplukovník Lomský v. r. Machačová v. r. dr. Nejedlý v. r. Poláček v. r. Štrougal v. r. Uher v. r. Beran v. r. Jonáš v. r. dr. Kahuda v. r. Reitmajer v. r. dr. Škoda v. r. dr. Vlasák v. r. Brabec v. r. inž. Černý v. r. dr. Neuman v. r. Ouzký v. r. Pospíšil v. r. inž. Púčik v. r. *) Úřední české znění vyhlášeno v Příloze Sbírky zákonů na straně 47.