§ 108a Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Osoby povinné přiznat plnění

Stručně

Paragraf 108a zákona 461/2024 stanovuje, že plátce DPH je povinen přiznat plnění, pokud se jedná o plnění s místem plnění mimo tuzemsko, nebo o plnění osvobozené od daně, ať už s nárokem na odpočet daně, nebo bez něj.

Co to znamená v praxi

• Plátce DPH musí vést záznamy a vykazovat i ta plnění, která se uskutečnila mimo Českou republiku, pokud pro ně platí pravidla stanovená v § 24a zákona o DPH.
• Povinnost přiznat se týká i plnění, která jsou sice osvobozena od DPH (např. finanční služby, pojištění, vzdělávání), a to bez ohledu na to, zda má plátce nárok na odpočet daně z přijatých plnění souvisejících s těmito osvobozenými plněními.
• Tato povinnost zajišťuje, že správce daně má přehled o všech relevantních transakcích plátce DPH, i když z nich přímo neplyne daňová povinnost k úhradě DPH.

Na co si dát pozor

• Je nutné správně určit místo plnění podle § 24a, aby bylo zřejmé, zda se jedná o plnění s místem plnění mimo tuzemsko, které podléhá této povinnosti.
• Plátci musí rozlišovat mezi osvobozenými plněními s nárokem na odpočet daně (např. vývoz zboží) a osvobozenými plněními bez nároku na odpočet daně (např. pronájem nemovitostí), neboť obě kategorie spadají pod povinnost přiznat plnění.