§ 17a Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti

§ 17a Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.“. 7. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také a) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, b) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit, c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.“. 8. V § 22 odstavec 5 zní: „(5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. Pro stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel ve smlouvě nebo rozhodnutí procentní rozmezí vztahující se k poskytnutým peněžním prostředkům. Při stanovení výše odvodu orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při porušení více povinností se procentní částky sčítají; odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.“. 9. V § 22 odst. 6 větě druhé se slova „, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny“ nahrazují slovy „připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele“. 10. V § 22 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Pokud poskytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést.“. 11. V § 22 se na konci odstavce 12 doplňují věty „Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne a) podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení, b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení, c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.“. 12. V § 22a odst. 1 písm. f) se za číslo „15“ vkládají slova „odst. 1“. 13. V § 25 odst. 4 se slova „odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví vedoucí této organizační složky“ nahrazují slovy „vedoucí této organizační složky odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy zřizovatele“. 14. V § 28 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „podané do 1 roku od uložení odvodu“. 15. V § 28 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12. 16. V § 31 odst. 1 písm. a) se slova „odpisy z“ nahrazují slovy „peněžní prostředky ve výši odpisů“. 17. V § 31 odst. 1 písm. f) se za slovo „prodeje“ vkládají slova „dlouhodobého hmotného“. 18. V § 34 odst. 1 se slovo „rozpočtovanými“ zrušuje. 19. V § 34 odst. 2 se slovo „zajišťovat“ nahrazuje slovy „ručit za“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „třetích osob, ani jinak je zajišťovat“. 20. V § 39 odstavec 4 zní: „(4) Svazek obcí zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.“. 21. V § 39 odstavec 6 zní: „(6) Svazek obcí zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.“. Čl. IV 1. Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1 roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti. 2. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvková organizace porušila rozpočtovou kázeň při nakládání s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem jejich poskytnutí právnické nebo fyzické osobě na základě svého rozhodnutí, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl odvod uložen, uloží se podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Žádost podle § 28 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o snížení nebo prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně uloženého do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je možno podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Čl. V Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se slova „a hospodárné“ nahrazují slovy „, hospodárné a efektivní“. 2. V § 4a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 1a a 1b zní: „(4) Úřadu je umožněn pro výkon působnosti podle tohoto zákona přístup k datům z informačních systémů veřejné správy1a) a k datům z informačního systému státní pokladny1b). 1a) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 1b) § 33 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 3. V § 8 odst. 2 písm. b) se za slovo „rozpočtu“ vkládají slova „, včetně jeho změn,“. 4. V § 8 odst. 3 se slova „organizační a“ zrušují. 5. V § 13 odst. 3 písm. b) se za slovo „sněmovně“ vkládají slova „, jeho změny,“. 6. V § 13 odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) organizační řád a jeho změny,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 7. V § 13 odst. 5 se slova „organizačního a“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Čl. VI V § 6 odst. 3 zákona č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., se věta první zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.