§ 13 Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, a kterým se mění některé další zákony – Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel

§ 13 Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel (1) Okresní úřad rozhodne o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, pokud a) motorové vozidlo a přípojné vozidlo zaniklo, b) zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se registrovaného vozidla a nebyla-li ve lhůtě čtrnácti dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (netýká se vozidel dočasně vyřazených z registru). (2) Okresní úřad trvale vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla. Tuto skutečnost vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. Vlastník vozidla přitom odevzdá tabulky s přidělenou registrační značkou. (3) Okresní úřad dočasně vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla. Vlastník vozidla je v takovém případě povinen spolu se žádostí odevzdat okresnímu úřadu osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou a předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení z provozu na pozemních komunikacích. Okresní úřad zapíše do registru silničních vozidel údaj o počátku doby, během níž je vozidlo dočasně vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích. (4) Okresní úřad na žádost vlastníka silničního vozidla ukončí režim dočasného vyřazení motorového vozidla nebo přípojného vozidla z registru silničních vozidel. Vlastník vozidla je povinen k žádosti přiložit doklady o splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích. Okresní úřad pak vlastníkovi vozidla vrátí osvědčení o registraci vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a tyto skutečnosti vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel.“. 4. V § 14 odst. 1 se v uvozovací větě před slovo „vyřazení“ vkládá slovo „trvalém“. 5. V § 14 odst. 2 se ve větě první vždy před slovo „vyřazení“ vkládá slovo „trvalé“. 6. V § 14 odst. 2 se ve větě druhé před slovo „vyřazení“ vkládá slovo „trvale“. 7. V § 34 odst. 3 písmeno a) zní: „a) dokladem schválení technické způsobilosti silničního vozidla vydaným jiným státem nebo jeho ověřenou kopií,“. 8. V § 34 odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: „b) dokladem o vyřazení vozidla z registru vozidel jiného státu, jedná-li se o vozidlo, na které se vztahuje povinnost registrace v jiném státě, a pokud vozidlo v jiném státě již registrováno bylo, nebo dokladem o celním odbavení vozidla.8a) 8a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 34 odst. 3 písmeno c) zní: „c) protokolem o evidenční kontrole nebo technickým protokolem vydaným zkušební stanicí, jedná-li se o vozidlo, které již bylo registrováno v jiném státě,“. 10. V § 34 odst. 3 písmeno e) zní: „e) technickým protokolem vydaným pověřenou zkušebnou, jedná-li se o vozidlo, u kterého byly lhůty podle odstavce 3 písm. d) překročeny,“. 11. V § 34 odst. 3 se písmeno f) zrušuje. 12. V § 35 odst. 1 písmeno c) zní: „c) údaje v předložených dokladech k žádosti odpovídající skutečnosti zjištěné protokolem o evidenční kontrole nebo technickým protokolem vydaným zkušební stanicí,“. 13. V § 35 odst. 5 se slova „nebo postupu“ zrušují. 14. V § 36 odstavec 3 zní: „(3) Historické vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích jen na základě registračního průkazu historického vozidla a se zvláštní registrační značkou pro historické vozidlo. Sportovní vozidlo lze provozovat jen na základě povolení vydaného ministerstvem. Vozidlo vybavené zvláštní registrační značkou pro historické vozidlo nesmí být používáno pro účely podnikání. Na pozemních komunikacích nelze provozovat historické vozidlo, které nesplnilo testování. Testování u historického vozidla nahrazuje technickou prohlídku a platí vždy do 31. května následujícího kalendářního roku. Testování provádí právnická osoba, která má udělenou národní autoritu od mezinárodní organizace FIVA (Federation internationale des véhicules anciens), a to prostřednictvím jí ustanovených krajských testačních komisí. Předsedy krajských testačních komisí jmenuje ministerstvo na návrh právnické osoby provádějící testování. Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky registrace historického vozidla, další podrobnosti o provozu sportovního vozidla a další podrobnosti testování.“. 15. V § 54 odst. 3 písmeno a) zní: „a) žadatel, statutární orgán nebo členové statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní,“. 16. V § 54 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 17. V § 55 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. 18. V § 63 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Stanice měření emisí je pracoviště specializované na měření emisí vozidel, které je zřízeno: a) v opravně motorových vozidel, která je pověřena výrobcem vozidla nebo výrobcem systému vozidla ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech vozidla, b) při stanici technické kontroly. (2) Stanice měření emisí se dělí na typy stanic měření emisí podle druhu vozidel a druhu motorů na stanice měření emisí pro vozidla a) poháněná zážehovými motory, b) poháněná zážehovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem, c) poháněná vznětovými motory, d) poháněná vznětovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem.“. 19. V § 63 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Stanici měření emisí může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené okresním úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je okresní úřad, v jehož územním obvodu bude mít stanice měření emisí své sídlo.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 20. V § 72 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo vydá oprávnění stanici technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky: a) je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly, b) alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, c) činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo služební tajemství.“. 21. V § 80 odst. 3 písm. f) se před slovo „vyřazení“ vkládají slova „trvalém a dočasném“. 22. V § 88 odst. 2 se za slova „jednotnost provádění“ vkládají slova „technických kontrol ve zkušebních stanicích nebo pověřené zkušebně,“. 23. V § 89 odst. 10 se slova „ve lhůtě jednoho roku“ nahrazují slovy „ve lhůtě tří let“. 24. V § 89 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Technickou způsobilost silničního vozidla jednotlivě dovezeného do 30. června 2001 schvaluje okresní úřad na základě písemné žádosti podle předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Příslušným je okresní úřad, v jehož územním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo.“. ČÁST PÁTÁ Čl. V 1. Držitelé osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel, jejichž osvědčení bylo vydáno před 1. lednem 2001, mohou požádat ministerstvo o výměnu dosavadního osvědčení za profesní osvědčení; ministerstvo vymění stávající osvědčení pro učitele za profesní osvědčení. 2. Profesní osvědčení pro učitele výcviku vydaná po 1. lednu 2001 podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, jsou profesními osvědčeními pro učitele výcviku podle tohoto zákona. 3. Učitelé, kterým bylo uděleno osvědčení podle právních předpisů platných před 1. lednem 2001, se považují za učitele podle tohoto zákona. 4. Řízení o odnětí osvědčení pro učitele výcviku zahájená podle § 60 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastavují. 5. Výuka a výcvik zahájené před 1. lednem 2001 musí být ukončeny nejpozději do 31. července 2002. 6. Splnění podmínky třech let praxe v oboru pro vydání živnostenského oprávnění pro obor živnosti „Provozování autoškoly“ se nevyžaduje pro podnikatele nebo odpovědného zástupce, který byl držitelem příslušného živnostenského oprávnění nebo byl odpovědným zástupcem pro takovou živnost. 7. Učitelům autoškol, kteří podali žádost o prodloužení platnosti osvědčení pro učitele od 1. října 2000 a o jejichž žádosti nebylo do 31. prosince 2000 rozhodnuto, se vydá profesní osvědčení. 8. Učitelé, kteří absolvovali v období od 1. července 2000 do 31. prosince 2000 zkoušky pro získání, rozšíření nebo prodloužení platnosti osvědčení pro učitele, při které neprospěli, mohou opravnou zkoušku umožněnou podle právních předpisů platných před 1. lednem 2001 složit do 31. prosince 2002. 9. Příprava učitelů autoškol započatá před 1. lednem 2001 se dokončí podle právních předpisů platných před 1. lednem 2001. Závěrečné zkoušky se provedou podle tohoto zákona. 10. Žadateli, který zahájil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění před účinností tohoto zákona, bude výuka a výcvik poskytnuta v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb. Žadateli, který zahájí výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění po účinnosti tohoto zákona, bude výuka a výcvik poskytnuta v rozsahu stanoveném tímto zákonem. 11. Učitelé autoškoly, kterým bylo vydáno osvědčení podle dřívějších právních předpisů, se považují za učitele podle tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Čl. VI Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem. ČÁST SEDMÁ Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti pátým dnem následujícím po dni vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 57, 63, 66, 68, 129, 131, 133, 134 a 135, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.