§ 162 Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád – Předání věci vyšetřovateli

§ 162 Předání věci vyšetřovateli Jestliže se vyšetřovatel, kterému byla věc předána jiným orgánem, nepovažuje za příslušného, předloží spisy neprodleně se svým stanoviskem prokurátorovi; jinak pokračuje v řízení.“ 17. § 164 odst. 1 věta druhá zní: „Úkony podle hlavy čtvrté a páté, které lze podle tohoto zákona provést před zahájením trestního stíhání, a úkony provedené po zahájení trestního stíhání jinými orgány nemusí vyšetřovatel opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona; vyšetřovatel však vždy vyslechne obviněného.“ 18. V § 166 vypouští se dosavadní odstavec 7, dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7 a zní: „(7) Vyšetřování je třeba skončit zpravidla do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání. Po skončení vyšetřování předloží vyšetřovatel prokurátorovi spisy se závěrečnou zprávou obsahující návrh na konečné opatření nebo učiní některé rozhodnutí podle § 171 až 173.“ 19. V § 168 odst. 1 se za slova „neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208,“ vkládají slova „neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 a 2,“. 20. V § 169 ustanovení písm. b), c) a d) zní: „b) místo seznámení obviněného a obhájce s výsledky vyhledávání upozorní vyhledávací orgán obviněného a obhájce na možnost, aby v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví, prostudovali spisy a učinili návrhy na doplnění vyhledávání; nepovažuje-li vyhledávací orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je; o těchto úkonech učiní záznam do protokolu; c) ustanovení § 164 odst. 4 a § 165 odst. 1 se neužije; oprávnění podle posléze uvedeného ustanovení obhájci nepřísluší ani při úkonech, kterými se vyhledávání doplňuje; d) vyhledávání je třeba skončit zpravidla do jednoho měsíce od zahájení trestního stíhání, a nebyl-li pachatel zjištěn, do dvou měsíců; neskončí-li vyhledávání v těchto lhůtách, může prokurátor ze závažných důvodů nařídit vyšetřování;“, připojuje se ustanovení písm. e), které zní: „e) po skončení vyhledávání předloží vyhledávací orgán spisy prokurátorovi s návrhem na konečné opatření a se seznamem navrhovaných důkazů; návrh není třeba odůvodňovat.“ 21. Nadpis oddílu čtvrtého hlavy desáté zní: „Rozhodnutí v přípravném řízení“. 22. V § 171 v odstavci 1 se slovo „vyšetřování“ nahrazuje slovy „přípravného řízení“, v odstavcích 1 a 2 se slova „nebo vyhledávací orgán“ nahrazují slovy „a ve vyhledávání prokurátor“, odstavec 3 zní: „(3) Usnesení o postoupení věci je nutno oznámit obviněnému a poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“ 23. V § 172 v odstavcích 1 a 2 se slova „nebo vyhledávací orgán“ nahrazují slovy „a ve vyhledávání prokurátor“, odstavec 3 zní: „(3) Usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno oznámit obviněnému a poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“ 24. V § 175 odst. 1 se ustanovení písm. a) doplňuje slovy „a ve vyhledávání postoupit věc a zastavit trestní stíhání,“. 25. V § 179a odst. 2 se připojuje na konci tato věta: „Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, které další federální orgány státní správy a v jakém rozsahu konají v oboru své působnosti objasňování o přečinech; obdobné oprávnění přísluší vládám republik, pokud jde o orgány státní správy republik.“ 26. V § 179b odst. 1 ustanovení písm. j) zní: „j) za podmínek stanovených v § 78 až 81 mohou činit rozhodnutí a opatření v těchto ustanoveních naznačená,“, připojuje se ustanovení písm. k), které zní: „k) za podmínek stanovených v § 82 až 85 mohou vykonat domovní a osobní prohlídku.“ 27. § 179c zní: „(1) Objeví-li se v průběhu objasňování, že jsou dány důvody vazby, předá orgán konající objasňování věc vyšetřovateli; je-li třeba provést zadržení a otevření zásilek, předá věc vyhledávacímu orgánu. O těchto opatřeních vyrozumí prokurátora. (2) Jsou-li tu podmínky společného řízení o trestném činu a přečinu, koná se vyšetřování nebo vyhledávání též o přečinu.“ 28. V § 179e za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Konalo-li se přípravné řízení společně o trestném činu a přečinu, podává se společná obžaloba pro trestný čin i pro přečin; konalo-li se přípravné řízení jen o přečinu, podává se návrh na potrestání.“, dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 29. V § 181 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní: „(2) Po podání obžaloby soud rozhoduje samostatně všechny otázky souvisící s dalším řízením a je povinen - nevyčkávaje dalších návrhů - učinit všechna rozhodnutí a opatření, kterých je potřeba k vyřízení obžaloby, ke skončení věci a k výkonu soudního rozhodnutí.“ 30. § 182 zní: „(1) Prokurátor může vzít obžalobu zpět až do zahájení hlavního líčení; věc se tím vrací do stavu přípravného řízení. (2) Dojde-li prokurátor po zahájení hlavního líčení k přesvědčení, že výsledky projednávání věci před soudem obžalobu nepotvrzují, je povinen ustoupit od obvinění a sdělit soudu důvody, které ho k tomu vedly. Toto prohlášení nezbavuje soud povinnosti, aby - řídě se zákonem a svým vnitřním přesvědčením - rozhodl o obžalobě podle obecných zásad.“ 31. V § 185 odst. 1 se slova „zda ji může sám přijmout a“ nahrazují slovy „zda může“. 32. V § 186 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a označení odstavce 1. 33. V § 188 odst. 1 v ustanovení písm. f) se připojuje na konci tato věta: „; ve věci, ve které bylo konáno vyhledávání, však může vrátit věc prokurátorovi k došetření jen tehdy, jestliže vyhledáváním nebyly objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině, nebo“, vypouští se slovo „nebo“ v ustanovení písm. g) a celé ustanovení písm. h). 34. § 190 odst. 2 zní: „(2) Není-li došetření třeba, upozorní předseda senátu na možnost odchylného právního posouzení skutku osoby, kterým se doručuje opis obžaloby (§ 196 odst. 1).“ 35. V § 191 odst. 3 se za slovo „provést“ vkládá slovo „zpravidla“ a věta druhá se vypouští. 36. § 193 a 194 se vypouštějí. 37. V § 196 odst. 1 se slova „Obžalobu, jakmile byla přijata, dá předseda senátu v opise“ nahrazují slovy „Neučinil-li soud některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 a 2, dá předseda senátu opis obžaloby“, poslední věta odstavce 1 se vypouští. 38. V § 211 v odstavci 1 se vypouštějí ve větě prvé slova „nebo znalce“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“ a v ustanovení písm. b) se vypouštějí slova „nebo znalce“, připojuje se odstavec 4, který zní: „(4) Místo výslechu znalce lze číst protokol o jeho výpovědi nebo jeho písemný posudek, jestliže znalec byl před podáním posudku poučen podle § 106, nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti posudku a prokurátor i obžalovaný s tím souhlasí.“ 39. § 263 odst. 1 věta druhá zní: „Též v neveřejném zasedání může učinit rozhodnutí a) podle § 253, 255 a 257, b) podle § 258 odst. 1, je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání.“ 40. V § 275 odst. 1 se připojuje na konci tato věta: „Byl-li zákon porušen jen v neprospěch obviněného, doba od právní moci napadeného rozhodnutí do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona se do promlčecí doby nezapočítává.“ 41. V § 276 se slova „předseda Nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „ministr spravedlnosti“. 42. § 294 zní: „Předseda senátu dá opis obžaloby doručit (§ 196 odst. 1) též orgánu pověřenému péčí o mládež.“ 43. § 314b odst. 6 zní: „(6) Prokurátor může vzít návrh na potrestání zpět až do zahájení hlavního líčení; v takovém případě učiní některé z opatření uvedených v § 179e odst. 1 písm. b) až h).“ 44. V § 314c odst. 1 se za ustanovení písm. c) vkládá nové ustanovení písm. d), které zní: „d) může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2,“, dosavadní ustanovení písm. d) až f) se označují jako ustanovení písm. e) až g). 45. V § 314d v dosavadním znění, jež se označuje jako odstavec 1, se za slova „při hlavním líčení“ vkládají slova „konaném o přečinu“, připojuje se odstavec 2, který zní: „(2) V řízení o přečinu může samosoudce vyhotovit zjednodušený písemný rozsudek, jestliže po vyhlášení rozsudku se prokurátor a obviněný vzdali odvolání. Zjednodušený písemný rozsudek neobsahuje odůvodnění.“ 46. V hlavě devatenácté se za oddíl čtvrtý vkládá oddíl pátý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl pátý