§ 11 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů – Společná ustanovení k odměně za výkon exekuční činnosti

§ 11 Společná ustanovení k odměně za výkon exekuční činnosti (1) Splní-li povinný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného (§ 46 odst. 6 zákona), náleží exekutorovi odměna a) ve výši 50 % odměny podle § 6, jde-li o exekuci ukládající zaplacení peněžité částky, b) ve výši 30 % odměny podle § 7 až 10, jde-li o exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky. (2) Zanikne-li oprávnění exekutora k vedení exekuce rozhodnutím soudu o vyloučení exekutora nebo o zastavení exekuce anebo změnou exekutora podle § 51 písm. a), b) a d) zákona, činí odměna exekutora, jehož oprávnění zaniklo, 3 000 Kč, nestanoví-li se dále jinak. (3) Pokud exekutor před tím, než z důvodů podle odstavce 2 zaniklo jeho oprávnění k vedení exekuce na peněžité plnění, již vymohl část pohledávky, náleží mu odměna stanovená podle § 6 z výše vymožené části pohledávky, nejméně však ve výši podle odstavce 2. (4) Exekutorovi náleží odměna ve výši 500 Kč, nebyl-li exekutor pověřen vedením exekuce a zamítl-li nebo odmítl exekuční návrh nebo zastavil-li exekuční řízení. (5) Pokud exekutor nebyl pověřen vedením exekuce nebo pokud oprávnění exekutora zaniklo z důvodů, které exekutor zavinil, odměna mu nenáleží. (6) Nároky exekutora na náhradu výdajů vynaložených v souvislosti s exekuční činností nejsou ustanoveními odstavců 1 až 5 dotčeny.“. 8. V § 13 odst. 3 se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“. 9. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Exekutorovi náleží namísto náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v paušální částce 200 Kč, nebyl-li exekutor pověřen vedením exekuce a zamítl-li nebo odmítl exekuční návrh nebo zastavil-li exekuční řízení. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 10. V § 13 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Výše náhrady cestovních výdajů, která je součástí nákladů exekuce, činí nejvýše 1 500 Kč za jednu cestu do místa, jež není sídlem exekutora, který vede exekuci, a zpět.“. 11. V § 13 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 12. V § 14 odst. 1 a 2 se slova „promeškaný čas“ nahrazují slovy „ztrátu času“. 13. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výše náhrady za ztrátu času, která je součástí nákladů exekuce, činí nejvýše 500 Kč za jednu cestu do místa, jež není sídlem exekutora, který vede exekuci, a zpět.“. 14. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní: