§ 11 Zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním
Zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním · 491/1991 Sb. · § 11 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 11 stanoví, že pokud senát Ústavního soudu dospěje k právnímu názoru, který se liší od dřívějšího právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu nebo usnesení o výkladu, musí tuto otázku předložit k posouzení plénu Ústavního soudu, jehož stanoviskem je pak senát v dalším řízení vázán.
§ 11
Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru, odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, předloží otázku k posouzení plénu Ústavního soudu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán.
Výklad
Stručně
Paragraf 11 stanoví, že pokud senát Ústavního soudu dospěje k právnímu názoru, který se liší od dřívějšího právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu nebo usnesení o výkladu, musí tuto otázku předložit k posouzení plénu Ústavního soudu, jehož stanoviskem je pak senát v dalším řízení vázán.
Co to znamená v praxi
Zajišťuje se jednotnost právních názorů Ústavního soudu, protože senát nemůže rozhodnout odlišně od dřívějších závěrů soudu.
Předchází se situacím, kdy by různé senáty Ústavního soudu rozhodovaly v podobných věcech rozdílně.
Plénum Ústavního soudu má konečné slovo v případě rozporu v právních názorech mezi senátem a dřívější judikaturou Ústavního soudu.
Senát je povinen respektovat a řídit se stanoviskem pléna, i když původně zastával jiný právní názor.
Na co si dát pozor
Senát musí aktivně sledovat dřívější nálezy a usnesení Ústavního soudu, aby identifikoval případné odchylky ve svém právním názoru.
Proces předložení otázky plénu může prodloužit délku řízení v konkrétní věci.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.