§ 17 Zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním

Stručně

Paragraf 17 zákona 491/1991 upřesňuje, že když ústavní zákon hovoří o „soudu“ v souvislosti s oprávněním podat návrh na zahájení řízení, myslí tím konkrétně příslušný senát nebo samosoudce.

Co to znamená v praxi

• Pokud ústavní zákon zmiňuje, že „soud“ může podat návrh, není tím myšlen celý soud jako instituce, ale jeho konkrétní rozhodovací jednotka – senát nebo samosoudce.
• Toto ustanovení vymezuje, kdo konkrétně v rámci soudní soustavy má aktivní legitimaci k podání návrhu k Ústavnímu soudu, pokud je tato možnost ústavním zákonem svěřena „soudu“.
• Znamená to, že návrh k Ústavnímu soudu nemůže podat například předseda soudu nebo jiný administrativní orgán soudu, nýbrž pouze senát nebo samosoudce, který rozhoduje v konkrétní věci.

Na co si dát pozor

• Je důležité rozlišovat mezi obecným pojmem „soud“ a jeho konkrétní formou (senát, samosoudce) pro účely podání návrhu k Ústavnímu soudu.
• Zastoupení soudu jako účastníka řízení je upraveno v § 18 odst. 4, což naznačuje, že i když návrh podává senát nebo samosoudce, v řízení může být soud zastoupen.