§ 3 Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Přechodná ustanovení

§ 3 Přechodná ustanovení (1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období vymezené v zákoně o daních z příjmů,1a) pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní rok. (2) Způsob a výše tvorby rezerv a opravných položek musí být prokazatelné. Při inventarizaci2) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek. 1a) § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 2) § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.“ nahrazují slovy „ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.“. 4. V § 4 odst. 3 se slova „ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů“ nahrazují slovy „ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.“. 5. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období.“. 6. V § 6 se slova „s výjimkou rezervy na nezasloužené pojistné“ zrušují a za slova „daně z příjmů“ se vkládají slova „v období, za které se podává daňové přiznání,“. 7. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu12a) anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu12a)“ a doplňuje se poznámka pod čarou č. 12a), která zní: „12a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“. 8. V § 7 odstavec 4 zní: „(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.“. 9. V § 7 odst. 5 se v první větě slova „zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období.“ nahrazují slovy „rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období.“ a ve druhé větě se slova „ve prospěch výnosů (příjmů)“ zrušují. 10. V § 7 odst. 8 se slova „po sobě jdoucí v každé odpisové skupině.“ nahrazují slovy „vymezených v zákoně o daních z příjmů1a) a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podávalo daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.“. 11. V § 7 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby.“. 12. V § 8 odst. 1 se v první větě slovo „pohledávek“ nahrazuje slovy „hodnoty pohledávek nebo ceny pořízení pohledávek nabytých postoupením“ a slova „ve zdaňovacím období,“ se nahrazují slovy „v období, za které se podává daňové přiznání a“. 13. V § 8 odst. 2 se slova „ve prospěch výnosů“ zrušují. 14. V § 8 odst. 3 se slova „ve prospěch výnosů“ zrušují. 15. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V případě, že pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a tohoto zákona. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a.“. 16. V § 8a odst. 1 se za slovo „mohou“ vkládají slova „v období, za které se podává daňové přiznání,“. 17. V § 8a odst. 3 písmeno b) zní: „b) mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)“. 18. V § 8a odst. 3 se písmeno d) zrušuje. 19. V § 9 odst. 2 se za slovo „mohou“ vkládají slova „v období, za které se podává daňové přiznání,“. 20. V § 10 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 21. V § 11 odst. 2 se slova „ve prospěch výnosů“ zrušují. Čl. IV 1. Tvorbu rezervy na opravy hmotného majetku, která byla zahájena před 1. lednem 2001 a je tvořena i po nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uplatnit pouze za zdaňovací období.1a) 2. Pro opravné položky vytvořené do 31. prosince 2000 podle § 8 k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení se použijí ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000. ČÁST ČTVRTÁ Čl. VI Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. c) bodu 6 se slova „, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku" nahrazují slovy „a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění“. 2. V § 3a se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu, považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.“. 3. V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Osoba samostatně výdělečně činná, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu.“. 4. V § 24 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.“. ČÁST ŠESTÁ Čl. VIII Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 písm. c) bodu 6 se slova „, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku" nahrazují slovy „a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění“. 2. V § 5a odst. 1 se za větu druhou vkládají nové věty, které včetně poznámky pod čarou č. 56a) znějí: „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu,56a) považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů. 56a) § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“. 3. V § 5a odst. 3 se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „4 až 6“. 4. V § 13a odst. 6 se slova „9 a 10“ nahrazují slovy „10 a 11“. 5. V § 13a se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní: „(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o ústním jednání o platbě daně z příjmů paušální částkou, jehož součástí je rozhodnutí vyhlášené při jednání obsahující předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, výši daně a období, kterého se týká, (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) podle zvláštního právního předpisu19a) v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, zaniká na základě její písemné žádosti povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a osoba samostatně výdělečně činná nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění za takový rok; povinnost platit zálohy zaniká v uvedeném případě od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná správa sociálního zabezpečení obdržela od osoby samostatně výdělečně činné písemnou žádost. 19a) § 7a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“. 6. V § 14 odst. 3 se slova „a 5“ nahrazují slovy „až 6“. 7. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Osobě samostatně výdělečně činné, která předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou v průběhu kalendářního roku, ve kterém se stala poplatníkem daně z příjmů paušální částkou, je tato správa povinna stanovit novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jestliže rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za takový rok je nižší, než příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, z něhož byl měsíční vyměřovací základ vypočten; nová výše měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení výše záloh od kalendářního měsíce, ve kterém příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela uvedený protokol. Měsíční vyměřovací základ činí v těchto případech 35 % z jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji takové osoby stanovenými v protokolu o platbě daně z příjmů paušální částkou.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11. 8. V § 14 odst. 6 se slova „a 4“ nahrazují slovy „, 4 a 5“. 9. V § 14 odst. 9 se slova „a 5“ nahrazují slovy „až 6“. 10. V § 14c odst. 1 se slova „odst. 7“ nahrazují slovy „odst. 8“. 11. V § 15 odst. 1 se na konci doplňují tyto věty, které včetně poznámky pod čarou č. 19b) znějí: „Osoba samostatně výdělečně činná, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, je povinna příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předložit nejpozději v den, ve kterém podává či má podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který je přehled podáván, protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou. Pokud je v předloženém protokole daň stanovena paušální částkou na více zdaňovacích období, povinnost jeho předložení za další kalendářní rok nebo roky uvedené v protokolu se považuje za splněnou v den, kdy osoba samostatně výdělečně činná za takový kalendářní rok podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Rozhodnutí správce daně o zrušení platby daně paušální částkou podle zvláštního právního předpisu19b) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v den, kdy podává či měla podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, za který naposledy byla poplatníkem daně z příjmů paušální částkou. 19b) § 7a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.“. 12. V § 20 odst. 1 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 9“. 13. V § 20a odst. 2 se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 11“. 14. V § 22a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít na úhradu dlužného penále ani považovat za přeplatek podle § 17.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. ČÁST SEDMÁ Čl. IX Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2 se na konci textu doplňují slova „a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,“. 2. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „udržení a“ nahrazují slovy „udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu“. 3. V § 5 odst. 1 písm. b) se písmeno „z)“ nahrazuje písmenem „y)“. 4. V § 5 odstavec 5 zní: „(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 a 15 zákona o daních z příjmů, nebo c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. 5. V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 6. V § 5 odst. 7 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavců 5 a 6“. 7. V § 8 odst. 1 se za slova „odst. 5“ vkládají slova „a 6“. 8. V § 10 odst. 3 se číslice „7“ nahrazuje číslicí „8“. 9. V § 30 odstavec 4 zní: „(4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b), a) vyplácí se rodičovský příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podle sdělení rodiče byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče, b) je nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci spadajícím do období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče; rodič je povinen oznámit okresnímu úřadu do 8 dnů vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou. Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjem podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy.“. 10. V § 30 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vyplácel-li se rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti rodiče podle § 10 odst. 1 písm. b) zálohově [odstavec 4 písm. a)], provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podle zákona o daních z příjmů zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše a) průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo b) jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené paušální daně. Pro zúčtování zálohově vypláceného rodičovského příspěvku se dávky nemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, v nichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtování rodičovského příspěvku je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za které se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 11. V § 30 se na konci odstavce 8 doplňuje tato věta: „Věta první platí obdobně pro případy, že byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek zálohově a na základě zúčtování rodičovského příspěvku bylo zjištěno, že rodič měl příjmy vyšší, než byla částka na osobní potřeby rodiče.“. 12. V § 31 odst. 2 se číslice „6“ nahrazuje číslicí „7“. 13. V § 68 odst. 1 písm. e) se číslice „4“ nahrazuje slovy „4 a 5“ a číslice „6“ se nahrazuje číslicí „7“. ČÁST OSMÁ Čl. X Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění takto: 1. § 1 zní: „(1) Tento zákon stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti. (2) Tento zákon se vztahuje na a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které podnikají nebo provozují jinou samostatnou výdělečnou činnost, pokud prokazují své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro účely zjištění základu daně z příjmů, (dále jen „účetní jednotky“).“. 2. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(2) Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku může být o příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců. V případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy účetní období začíná rozhodným dnem podle zvláštního právního předpisu a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku, jde-li o nástupnickou účetní jednotku. U zanikající účetní jednotky končí účetní období dnem předcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního předpisu. Účetní jednotky, které jsou podnikateli, mohou uplatnit hospodářský rok pouze se souhlasem příslušného správce daně.1) Ostatní účetní jednotky mohou uplatnit hospodářský rok pouze se souhlasem Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“). 1) § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) O změnu účetního období podle odstavce 2 může účetní jednotka požádat s uvedením předpokládaného dne a důvodu této změny příslušného správce daně nebo ministerstvo nejpozději tři měsíce přede dnem uvedeným v žádosti. Při rozhodování o žádosti účetní jednotky postupuje správce daně podle zákona o správě daní a poplatků nebo ministerstvo podle správního řádu; o žádosti rozhodnou bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Správce daně nebo ministerstvo mohou svůj souhlas odmítnout, jen mají-li k tomu objektivní a zásadní hospodářské důvody. Účetní jednotka nesmí nově vymezené účetní období uplatnit dříve, než je jí doručeno souhlasné rozhodnutí správce daně. Pomine-li důvod, na základě kterého byl udělen souhlas s uplatněním nově vymezeného účetního období, musí o tom účetní jednotka informovat příslušného správce daně nebo ministerstvo a znovu požádat o změnu účetního období podle věty první.“. 4. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a c) jsou povinny vést účetnictví podle tohoto zákona ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) a d) jsou povinny vést účetnictví podle tohoto zákona ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti.“. 5. § 17 včetně nadpisu zní: