§ 4 Zákon o uprchlících

§ 4 (1) Postavení uprchlíka se nepřizná cizinci, který: a) dobrovolně znovu přijme ochranu státu, jehož státní občanství má, b) dobrovolně znovu získá své ztracené státní občanství, c) získá nové státní občanství a přijme ochranu státu, jehož státní občanství získal, d) dobrovolně znovu pobývá ve státě, který opustil z odůvodněného strachu před pronásledováním, e) může užívat ochrany státu, jehož státní občanství má, protože důvody uvedené v § 2 odst. 1 pominuly, f) má více než jedno státní občanství a bez důvodu založeného na odůvodněném strachu nevyužil ochrany některého ze států, jejichž státní občanství má, g) nemá žádné státní občanství a může se vrátit do státu svého posledního stálého pobytu, protože důvody uvedené v § 2 odst. 1 pominuly. (2) Postavení uprchlíka se též nepřizná cizinci, který: a) spáchal trestný čin proti míru, proti lidskosti nebo válečný zločin, b) spáchal jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin, c) dopustil se činů, které jsou v hrubém rozporu s cíli a zásadami Organizace spojených národů, jakož i s cíli a zásadami mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána.