§ 125 Zákon o sociálním zabezpečení – Úprava nároků získaných v dřívějším veřejném penzijním zaopatření, v penzijním nadlepšení a ze závazků rozpočtových a hospodářských organizací
Stručně: Paragraf 125 zákona č. 5/1972 Sb. upravuje, jak se zachází s nároky na zvýšení důchodů, které vznikly v minulosti podle starších předpisů, a to v závislosti na datu vzniku nároku na důchod a jeho výši.
§ 125 Úprava nároků získaných v dřívějším veřejném penzijním zaopatření, v penzijním nadlepšení a ze závazků rozpočtových a hospodářských organizací
(1) Nároky získané v dřívějším veřejném penzijním zaopatření ke dni 31. března 1950 na zvýšení důchodů podle § 3 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 113/1950 Sb., § 3 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 114/1950 Sb. a § 7 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 115/1950 Sb. se u důchodů, na něž vznikl nárok před 1. červencem 1964, zachovávají v dosavadní výši, jestliže spolu s důchodem z důchodového zabezpečení, k němuž náležejí, nepřesahují částku 1000 Kčs měsíčně; přesahují-li tuto částku, zachovávají se až do částky 100 Kčs měsíčně, úhrn důchodu a tohoto zvýšení se však touto úpravou nesmí snížit pod částku 1000 Kčs měsíčně.
(2) Vznikne-li nárok na starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení po 30. červnu 1964, zachovávají se nároky na zvýšení důchodu podle předchozího odstavce, jestliže úhrn důchodu a zvýšení nepřesahuje částku 1000 Kčs měsíčně, nejvýše však do výše 70 %, popřípadě 60 % průměrného měsíčního výdělku (§ 13 odst. 4 a § 23 odst. 4); přesahuje-li tento úhrn částku 1000 Kčs měsíčně, zachovávají se až do částky 100 Kčs měsíčně, nejvýše však do výše 70 %, popřípadě 60 % průměrného měsíčního výdělku. Ustanovení § 18 odst. 1 a 4 a § 28 odst. 1 a 3 platí obdobně.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí též o důchodech z penzijního nadlepšení a o příplatcích k důchodům z důchodového zabezpečení vzniklých ze závazků rozpočtových a hospodářských organizací.
(4) Náleží-li oprávněnému více nároků získaných v dřívějším veřejném penzijním zaopatření, v penzijním nadlepšení a ze závazků rozpočtových a hospodářských organizací podle předchozích odstavců, platí jejich ustanovení o úhrnu těchto nároků.
(5) Zvýšení důchodu podle odstavců 1 a 2, důchod z penzijního nadlepšení a příplatek k důchodu podle odstavce 3 se slučují s důchodem z důchodového zabezpečení a považují se za tento důchod.
Výklad
Stručně
Paragraf 125 zákona č. 5/1972 Sb. upravuje, jak se zachází s nároky na zvýšení důchodů, které vznikly v minulosti podle starších předpisů, a to v závislosti na datu vzniku nároku na důchod a jeho výši.
Co to znamená v praxi
Nároky na zvýšení důchodů získané před 31. březnem 1950 se zachovávají v dosavadní výši, pokud celkový důchod nepřesáhne 1000 Kčs měsíčně.
Pokud celkový důchod přesáhne 1000 Kčs měsíčně, zachovává se zvýšení maximálně do 100 Kčs měsíčně, přičemž celkový důchod nesmí klesnout pod 1000 Kčs.
U důchodů, na něž vznikl nárok po 30. červnu 1964, se nároky na zvýšení zachovávají, pokud celkový důchod nepřesahuje 1000 Kčs měsíčně, a to maximálně do 70 % nebo 60 % průměrného měsíčního výdělku.
Všechna tato zvýšení a příplatky se považují za součást důchodu z důchodového zabezpečení.
Na co si dát pozor
Ustanovení se týkají velmi specifických historických nároků na zvýšení důchodů, které vznikly před rokem 1964.
Výše důchodů a zvýšení jsou uvedeny v tehdejší měně (Kčs).
Paragraf odkazuje na konkrétní vládní nařízení z roku 1950, což naznačuje jeho historickou povahu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.