§ 137 Zákon o sociálním zabezpečení – Zvláštní daň z důchodu

Zákon o sociálním zabezpečení · 5/1972 Sb. · § 137 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 137 zákona č. 5/1972 Sb. rozšiřuje uplatnění zvláštní daně z důchodu, původně upravené v § 63 až 65, na specifické typy důchodů přiznaných podle starších právních předpisů a na osobní důchody, přičemž stanovuje i výjimky z této daně.
§ 137 Zvláštní daň z důchodu (1) Ustanovení § 63 až 65 o zvláštní dani z důchodu se vztahují též a) na výsluhové a invalidní (částečné invalidní) důchody přiznané podle zákona č. 33/1957 Sb.; b) na odpočivné a invalidní (částečné invalidní) důchody přiznané podle zákona č. 89/1952 Sb., jejichž výměra byla upravena podle § 131 až 133; c) na vdovské důchody uvedené v § 134 odst. 1; d) na sirotčí důchody přiznané podle zákona č. 33/1957 Sb.; e) na osobní důchody. (2) Zvláštní dani z důchodu nepodléhají odpočivné (výsluhové) a invalidní (částečné invalidní) důchody přiznané podle zákona č. 89/1952 Sb., jejichž výměra nebyla upravena podle § 131 až 133; tyto důchody však nesmějí přesahovat výměru starobního, popřípadě invalidního důchodu stanovenou podle § 131 a 132 a sníženou o částku rovnou zvláštní dani z důchodu. (3) Ustanovení § 126 odst. 2 až 4 platí obdobně.

Výklad

Stručně

Paragraf 137 zákona č. 5/1972 Sb. rozšiřuje uplatnění zvláštní daně z důchodu, původně upravené v § 63 až 65, na specifické typy důchodů přiznaných podle starších právních předpisů a na osobní důchody, přičemž stanovuje i výjimky z této daně.

Co to znamená v praxi

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.